PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

skutečně koncepčních změn pracovněprávních předpisů. Opak je pravdou – jediná změna zákoníku práce přijatá v roce 2020 neměla s pandemií vůbec nic společného, snad až na to, že nemohla přijít v horší době. Ještě na konci září 2019 na konferenci v Liblici informovali zástupci MPSV i re- prezentanti sociálních partnerů odbornou veřejnost, že v té době v připomínkovém řízení diskutovaná další koncepční novela zákoníku práce (v zásadě oprášená „dovo- lenkářská“ novela zákoníku práce, již jednou ne-doprojednaná Poslaneckou sněmov- nou v předchozím volebním období) pro neshodu sociálních partnerů ani tentokrát „neprojde“, a bude tedy potřebné z ní „vyextrahovat“ a Sněmovně předložit pouze těch několik málo ustanovení (dnešní nově vložené § 309a, § 319a a upravený § 319 ZPr), které musí být v rychle se blížícím transpozičním termínu schváleny jako promítnutí Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/987, kterou se mění směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytovaných služeb. Do konce roku 2019 však sociální partneři (za okolností odborné veřejnosti zřej- mých) svůj názor na novelu o 180° změnili a poslali ji do dalších fází legislativního procesu – potud (pro informované) nic zásadně překvapivého. Pozoruhodné však je, že návrh novely, který byl připravován ještě v „době bezpečí a blahobytu“ a o němž se rozprava na půdě Poslanecké sněmovny konala již v době výrazného zasažení naší spo- lečnosti i ekonomiky negativními vlivy pandemie, se na půdě Poslanecké sněmovny (následně ani v Senátu) v podstatě žádné výrazné změny do podoby, která by českým zaměstnavatelům i zaměstnancům v nadcházejících těžkých dobách finančně i admi- nistrativně alespoň nepřitížila (viz důsledky nové právní úpravy dovolené), nedočkal. Obecná rozprava k návrhu se konala dne 6. 5. 2020 a následně byl návrh zákona schválen víceméně jen s drobnými pozměňovacími návrhy dne 29. 5. 2020, a to 179 hla- sy poslanců, když žádný z poslanců nehlasoval proti. V červnu jej následně schválil Senát a podepsal prezident 6 . Jakoby souhlasné stanovisko sociálních partnerů na podporu no- vely, spolu s nadcházejícími prázdninami a jakž-takž přetrpěnou první vlnou pandemie (když mnozí na druhou vlnu ani „nevěřili“) v poslancích a senátorech zřejmě vzbudilo zdání, že na bedra těžce zkoušených zaměstnavatelů (mnohých v té době již ze zkušeností s nuceným uzavřením) je v daném období možné a vhodné naložit administrativně 7 6 Srov. Pichrt, J., Tomšej, J., Nad jednou konkrétní novelou zákoníku práce. In Tomšej, J., Řehořová, L., Stonjek, P. (eds.) Nad novelami zákoníku práce, Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Praha 2020, str. 7 a násl. 7 „Dovolenkový experiment“ v podobě „průzkumu bojem“ se nám zdál nevhodný vždy; za daných pande- mických okolností však je dvojnásob nezodpovědný: „Stávající pravidla výpočtu /dovolené/ byla prověřena dlouhými desetiletími, profesionálové v personální praxi je dobře znali a tato pravidla nevyvolávala význam- nější výkladové nejasnosti. Pokud bychom se zeptali jakéhokoliv zaměstnance vybaveného (slovy občanského zákoníku) „rozumem průměrného člověka“, zda měl (dosud) nějaké pochyby o délce své dovolené či podmín- kách jejího čerpání, byla by v drtivé většině odpověď záporná – pochyby neměl, vše bylo roky jasné. S pocho- pením a aplikací novelizované úpravy dovolené však budou mít v nejbližších dnech „dost práce“ i specialisté na personální práci, natož řadový zaměstnanec. Očekávatelný dočasný zmatek v této oblasti v našich očích neospravedlní ani příklady „nespravedlností“ stávajícího způsobu výpočtu dovolené uváděné zastánci novely

9