PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

pracovný čas a súčasne aj rozvoj práce na kratší týždenný pracovný čas, ktorý prispieva k pružnej organizácii pracovného času a zohľadňuje potřeby zamestnancov a zamestnáva- teľov.“ 51 Současně by tedy v právní úpravě měly být odstraněny veškeré překážky, které by zaměstnavatele mohly odrazovat od této formy zaměstnání. Právní úprava rozvržení pracovní doby je formulována obecně, kdy v jednotlivých ustanoveních nerozlišuje mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců. Případné výjim- ky, vztahující se přímo či nepřímo k některým skupinám zaměstnanců (např. těhotné zaměstnankyně, zaměstnanci pečující o děti) vyplývají z ustanovení o zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců a jsou motivovány zvýšenou ochranou těchto sku- pin, která zpravidla vyplývá i z výše zmíněných ustanovení Listiny. Některé výjimky na základě věku, vyplývající z práva mladistvých zaměstnanců na zvláštní pracovní podmínky, jsou pak dílčím způsobem upraveny v souvislosti s přestávkou v práci (§ 88 odst. 1 zákoníku práce), odpočinkem mezi směnami (§ 90 odst. 1 zákoníku práce), odpočinkem v týdnu (§ 92 odst. 1 zákoníku práce). Jiné výjimky týkající se mladist- vých zaměstnanců (např. co do práce přesčas či práce v noci) jsou upraveny v části desáté zákoníku práce, byť také souvisejí s úpravou pracovní doby. Diskriminační charakter mělo nepochybně ustanovení § 93a zákoníku práce o další dohodnuté práci přesčas ve zdravotnictví. Ustanovení zakládá jak nerovné po- stavení mezi různými skupinami zaměstnanců, tak různými zaměstnavateli (chápeme- -li požadavek rovnosti obecně). 52 Toto ustanovení je však v současné době obsoletní a ze zákoníku práce je vypuštěno zákonem č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další souvise- jící zákony, a to s účinností ke dni 1. 1. 2021. 5. Opatření proti šíření koronaviru a jejich dopad na pracovní dobu a dobu odpočinku V rámci nouzového stavu vyhlášeného dne 12. března 2020 53 měla na pracovní dobu zaměstnanců dopad především tato opatření 54 : a) doporučení zaměstnavatelům využívat v nejvyšší možné míře práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vykonávat v místě bydliště, b) doporučení zaměstnavatelům podporovat dovolené a placené volno, případně jiné obdobné nástroje uvedené v kolektivní smlouvě, 51 BARANCOVÁ, Helena a kol. Pracovné právo v európskej perspektíve. Barancová, Helena (ed.). Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 255 (autorka kapitoly H. Barancová). 52 „Konkrétně česká úprava dále vyvolává pochybnost, pokud jde o rovné zacházení se zaměstnavateli a též hazardováním se zdravím obyvatelstva.“ BĚLINA, Miroslav; DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce: Komentář . 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 556. 53 Usnesení Vlády České republiky ze dne 12. března 2020 č. 194. 54 Usnesení Vlády České republiky ze dne 15. března 2020 č. 215 a č. 216 a ze dne 23. března č. 278 a č. 279.

119