PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

metrových vzdálenostech a respirátory vyšších tříd, kterými je zaměstnavatelé vybaví, si nesundají ani při dodržování pitného režimu). Sepsali jsme tedy s kolegy z katedry dne 17. března 2020 určitý rozbor (náhled na danou problematiku) dostupný mj. na stránkách České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení 12 – a prezentovali náš pohled na danou situaci; pohled poskytující argumenty k některým alternativním výkladům, ve světle kterých by bylo možné považovat nastalou situaci za „živelní událost“ ve smyslu § 207 písm. b) ZPr, resp. situaci „živelní události“ na roveň postavenou v důsledcích pracovněpráv- ních. Byli (a jsme dosud) přesvědčeni o tom, že podobný výklad sleduje smysl a účel daného ustanovení, které kdysi vzniklo s „opomenutím“ faktu, že „jednou za sto let“ 1) ne 100% náhrada mzdy, ale jen 60% od zaměstnavatele (nakonec to v dů- sledku díky různým programům Antivirus /nastaveným později/ v podstatě dopadlo obdobně – stát zaměstnavatelům na náhrady mzdy z větší /či spíše menší/ části přispívá – tedy ve většině nenesou /nyní, resp. zatím/ zaměstnava- telé tíhu této překážky „na své straně“ výlučně ze svého), 2) na rozdíl od částečné nezaměstnanosti dle § 209 ZPr, která na pracovišti, kde působí odbory, závisela na jejich souhlasu, včetně souhlasu s výší redukované náhrady mzdy, není živelní událost (stejně jako pandemie) závislá na souhlasu členů odborů – „usnesením virus nezastavíš“. Byli jsme mile překvapeni dvěma druhy reakcí – pozitivním ohlasem od mnohých zaměstnavatelů, kteří se nemohli ztotožnit s myšlenkou, že pokud vyhoví vládě a za- vřou z jejího příkazu své provozy, je to – se všemi důsledky – výlučně překážka na je- jich straně s plnou náhradou mzdy, stejně tak jako velmi pozitivní reakcí od mnoha zaměstnavatelů, u kterých odboráři v prvních měsících pandemie považovali částečnou nezaměstnanost v důsledku koronaviru spíše za jakési prodloužení dovolené a nechtěli být doma za 60%, ale trvali na náhradě větší, někde i 100%, s tím, že jinak souhlas s tímto postupem nedají. Jako autoři jsme se setkali (jistě nikoliv poprvé ani naposled) i s mnohým nepocho- pením, dostalo se nám mnoha „cenných poučení“ i otevřeně negativních reakcí (což nás v podstatě také potěšilo – zjevně jsme nalezli „citlivé“ a živé téma); nepřekvapilo nás odmítání našeho výkladu ze strany odborů – namátkou z některých reakcí para- frázuji: „každý ví, co jsou čtyři klasické živly“ /pozn. – autoři si byli vědomi faktu, že staří Řekové viry neznali – právě proto pokus o rozšiřující výklad/ nebo „není třeba vymýšlet pátý element“ /pozn. – vtipná glosa vždy potěší/ apod. Pokud nás odbory 12 Pichrt, J., Bělina, M., Morávek, J., Tomšej, J., K některým specifickým otázkám překážek v práci v době koronaviru aneb je možné považovat pandemii za živelní událost ve smyslu pracovního práva? Dostupné na https://www.spolpracsoc.cz/files/2020/03/P%C5%99ek%C3%A1%C5%BEky-v-pr%C3%A1ci-v- -dob%C4%9B-koronaviru.pdf přijde pandemie chřipky španělské, čínské či jiné. Efekt takového výkladu by byl v zásadě dvojí:

11