PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

v očekávaných reakcích nezklamaly 13 , pak spíše překvapeni jsme byli i odmítavou reak- cí kolegů z MPSV, osobně jsem vyslechl nejedno (i emotivní) sděleních kolegů, kteří si stáli za tím, že „pandemie není a nemůže být živelní událostí – stávající úprava i výklad je dostačující a v pořádku a zaměstnanci nuceně uzavřených provozů jsou na překážce v práci na straně zaměstnavatele dle § 208“ – dnes se sluší dodat, že někteří již skoro rok. Výsledek – není nám známo, že by se v daném kontextu chystala nějaká změna (dle našeho názoru) zjevně stávající situaci ne zcela přiléhavé právní úpravy překá- žek v práci. No doufejme, že bude i nadále stávající úprava spatřována vyhovující, až se tato překážka – „čistě“ na straně zaměstnavatele – přehoupne do druhého roku svého trvání. Fakticky se situace blíží spíše „oboustranné“ překážce v práci – viz blíže náš citovaný rozbor – a stávající „klid“ může s koncem podpůrných programů vzít za své. Lze pochybovat, že po roce tohoto martyria zcela finančně vyčerpaní drobní zaměstnavatelé, kteří v podstatě zachránili stát od skokového růstu nezaměstnanosti udržováním (a významným spolufinancováním) do značné míry umělé zaměstnanosti v dlouhodobě uzavřených provozech, by byli ochotni v překážce v práci na jejich straně dle § 208 ZPr se 100% náhradou mzdy pokračovat po ukončení programů Antivirus. Formálně právně tedy máme nyní zaměstnavatele, kteří v roce 2020 museli mít „zavřeno“ („z rozhodnutí státu“ – mnozí z nich se přitom velmi hlasitě domáhali a do- máhají „znovuotevření“ svých provozů), tak aby vyhověli vládním zákazům, avšak z převažujícího pohledu MPSV je to staví do pozice těch, na jejichž straně je překážka v práci – prostě nejsou sto dostát svému závazku přidělit zaměstnanci práci dle pracov- ní smlouvy. Stát na druhé straně dělá vše proto, aby nenastalo hromadné propuštění, podporuje „přežívání“ těchto pracovních míst s trvající překážkou v práci „na stra- ně zaměstnavatele“ různými programy Antivirus. Pokud však programy z podpory Antivirus skončí a dle vyjádření MPSV musí skončit „do roka“ (tedy v březnu 2021) z důvodů unijních pravidel přípustnosti maximální délky podpory, bude vše záviset na novém nastavení parametrů tzv. Kurzarbeitu – ten se však zatím stále nedaří sociál- ním partnerům již několik měsíců dohodnout a je v celku pochopitelné, že prostředky na celoplošnou dlouhodobou podporu musí jednou zákonitě dojít. Jakmile by snad někdo nyní teprve vytvářenou podporou (Kurzarbeit) těchto do- sud přežívajících pracovních míst do budoucna pokryt nebyl (tipnu si třeba na některá pracovní místa v hospodách, kterých je „stejně zbytečně moc“), dovedu si představit, že diskuse o skutečné povaze dané překážky, získá zcela nový impuls, a to navzdory 13 Ostatně již v závěru našeho rozboru jsme mj. uvedli: „ … na rozdíl od vyhlášení částečné nezaměstnanosti na pracovišti, kde působí odborová organizace, se živelní událost (stejně jako prostoj) „na názor odborů neptá“ a odbory o svá oprávnění nerady přicházejí. Nechceme spekulovat, zda negativní názor odborů (na to, zda se jednalo o živelní událost) může hrát následně roli, např. i tehdy, pokud by (po odeznění všeho) vznikl např. spor mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem o doplatek rozdílu mezi 60% (živelní událost) a 100% dle § 208 ZPr – viz vyjádření MPSV.“ Tamtéž

12