PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

tak, že tato výše odpovídá procentuální části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku tohoto příslušníka. 7 Rovněž v souladu se zákonem o vojácích z povolání vykonává voják služební po- hotovost na stanoveném místě výkonu služby nebo na jiných místech, která určí nad- řízený, a to mimo dobu služby. Voják má být připraven zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. 8 V současnosti je vykonávání služební pohotovosti do jisté míry zohledněno ve služebním tarifu vojáka; 9 až tehdy, má-li voják nařízenu služební pohotovost ve vyšším rozsahu (zasahuje-li alespoň do 10, resp. 20 dnů v ka- lendářním měsíci), náleží mu odměna v podobě tzv. příplatku za služební pohotovost ve výši stanové zákonem v pevných částkách v korunách. 10 Tato úprava odměňování služební pohotovosti vojáků z povolání je účinná ode dne 1. 7. 2015; zákon, který úpravu služebního poměru vojáků z povolání tímto způsobem novelizoval, k tomuto dni své účinnosti zároveň zrušil celý zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jímž se řídilo odměňo- vání služební pohotovosti před uvedeným datem. 11 3. Problémy vzešlé z aplikace právní úpravy Z výše nastíněného rozboru úpravy institutu pohotovosti v zákoníku práce a v předpisech toho typu služebního poměru, na něž zaměřuji tento příspěvek – tedy v bezpečnostních sborech a ozbrojených silách – vyplývá, že koncept odměňování vy- konané pohotovosti se v rámci jednotlivých forem závislé práce podstatně odlišuje. Přestože jsou ale jednotlivé konstrukce vzniku nároku na odměnu za pohotovost a na její výši rozdílné, jednotně platí, že koncepce takové odměny je vykompenzovat osobě povinné vykonat pohotovost omezení její dispozice s volným časem. 12 U řešené 7 Srov. ustanovení § 126 odstavců 1 a 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 8 Ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 9 Viz komentář k § 68f v SKORUŠA, L.; DANĚK, J. a kol. Zákon o vojácích z povolání: Komentář. In: Nové ASPI [on-line]. © 2020 Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2020-11-14]. ASPI ID: KO221_1999CZ. 10 Srov. ustanovení § 68f zákona o vojácích z povolání. 11 Srov. čl. III bod 1. zákona č. 332/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z po- volání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dále srov. ustanovení § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organi- zacích a orgánech, ve znění účinném do dne 30. 6. 2015. 12 BĚLINA, M.; DRÁPAL, L. a kol. Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. In: Beck – online [on-line]. Praha: C. H. Beck, 2020 [cit. 2020-11-15], ve výkladu k § 140 uvádí, že pracovní pohotovostí je vždy podstatným způsobem ovlivněna doba odpočinku zaměstnance, proto mu je zaměstnavatel povinen poskytovat finanční kompenzaci. TOMEK, P., FIALA, Z. Zákon o služebním poměru příslušníků bez- pečnostních sborů s komentářem, poznámkami a judikaturou . 3. aktual. a rozš. vydání. Olomouc: ANAG 2019, v komentáři k § 126 na str. 459 hodnotí služební pohotovost jako zásah do osobního života pří- slušníka, přičemž odměna má tento zásah kompenzovat. Odstavec 35 odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 4 As 225/2018-45, č. 6413/2018 Sb. NSS, www.nssoud.cz, vysvětluje, proč je voják konající služební pohotovost zásadním způsobem omezen ve způsobu trávení svého volného času.

135