PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

nými příslušníky nebo spolubydlícími, kteří se věnují distančnímu vzdělávání nebo rovněž výkonu práce z domova. Mnozí zaměstnavatelé řešili zajištění pracovních podmínek zaměstnanců, kteří pře- šli na homeoffice, alespoň poskytnutím pracovních notebooků a mobilních telefonů. V této souvislosti lze zřejmě v budoucnu očekávat nárůst sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem týkajících se škody na majetku vzniklé při výkonu práce na homeo- ffice. Někteří zaměstnavatelé, zvláště ti, kteří plánují přesunutí části svých zaměstnan- ců na práci z domova z dlouhodobého nebo trvalého hlediska, začali zaměstnancům nabízet příspěvek na pořízení kancelářského vybavení domácího pracoviště. Mnoho zaměstnavatelů však zajištění pracovních podmínek zaměstnanců na homeoffice neřeší vůbec, ať už s poněkud alibistickým odůvodněním, že je práce vykonávána bez větších obtíží, nebo prostě nemá zájem a mnohdy ani možnost nést náklady jak na údržbu kancelářských prostor pracoviště, tak na vybavení pracoviště zaměstnanců na homeo- ffice. Právo zaměstnanců na uspokojivé a bezpečné podmínky výkonu práce vyjadřující smysl a účel ustanovení zákoníku práce stejně jako ostatní základní zásady pracovně- právních vztahů uvedené v ust. § 1a zákoníku práce nemůže být nicméně omezeno pouze z důvodu, že závislá práce není vykonávána na pracovišti zaměstnavatele. Z po- hledu platné právní úpravy je nositelem povinnosti vytvářet zaměstnanci podmínky pro plnění pracovních úkolů zaměstnavatel bez ohledu na to, zda je práce vykonávána na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě. 13 To ostatně platí i pro zajištění podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za účelem předcházení škodám na zdraví. Možnosti zaměstnavatele této povinnosti v plné míře dostát jsou nicméně z pochopitelných důvodů omezené, stejně jako povinnost soustavné kontroly, zda zaměstnanec dodržuje povinnosti na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V této souvislosti lze v budoucnosti očekávat nárůst sporů týkajících se náhrady škody a nemajetkové újmy v důsledku úrazů vzniklých při výkonu práce z domova podobně, jako se bylo v minulosti možné setkat s mnoha spory týkajícími se úrazů vzniklých při nejrůznějších teambuildingových aktivitách pořádaných nebo organizovaných za- městnavatelem. Podobě jako u druhé skupiny úrazů lze očekávat, že nezanedbatelnou úlohu v této oblasti sehraje soudní praxe zejména její výkladový přístup k významu pojmu plnění pracovních úkolů nebo činností, které jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, při výkonu práce z domova. 6. Úprava nákladů spojených s výkonem práce z domova Mezi nejčastějšími výhodami využívání výkonu práce z domova, které zaměstna- vatelé uváděli ještě před vypuknutím koronavirové krize, je snížení nákladů na pro- nájem, provoz a údržbu kancelářských prostor. Zaměstnanec, který z povahy vyko- návané práce nepotřebuje k úspěšnému plnění pracovních úkolů kromě poskytnutí potřebných informačních a komunikačních technologií nic víc než stůl a židli, může

13 Srov. ust. § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

48