PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále i jen „zákon o specifických zdravotních službách“), pověřeni výkonem těchto služeb Ministerstvem zdravotnictví pro konkrétní území a dobu. Posuzovaná osoba má tedy k posuzování a uznávání nemoci z povolání nebo ohro- žení nemocí z povolání určeného místně příslušného poskytovatele zdravotních služeb. Opravdu je nezbytné zmínit, že onemocnění šetřené jako případná nemoc z povolání není posuzováno zaměstnavatelem, jako tomu je v případě pracovního úrazu, viz výše, poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dříve užívaným institutem závodní lékař) či registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb. Právní řád upravující v obecné rovině uznání onemocnění jako nemoci z povolání i jednoznačně a bez výjimek usta- novuje pověřeného poskytovatele zdravotních služeb, který je jako jediný oprávněný uznat onemocnění jako nemoc z povolání, popřípadě ohrožení nemocí z povolání. Pro kompletnost si dovolím doplnit, že na pracovnělékařské služby se podle ustanovení § 29 zákona o zdravotních službách nevztahuje možnost volby poskytovatele a zdra- votnického zařízení. Hlavním kritériem určení příslušného poskytovatele je místo výkonu práce nebo služby, na kterém posuzovaná osoba pracuje nebo naposledy pracovala nebo vyko- návala službu za podmínek, jejichž vlivem může nemoc z povolání vznikat. Jedná se o podmínku, která vyplývá z pověření Ministerstva zdravotnictví, které je poskytova- teli na dobu určitou a pro konkrétní region uděleno v souladu s ustanovením § 66 odst. 1 ve spojitosti s odst. 3 zákona o specifických zdravotních službách k posuzování a uznávání nemocí z povolání. Jednotlivé pověřené poskytovatele a jejich regionál- ní působnost je možné si ověřit na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/poskytovatele-k-uznavani-nemoci-z-povola- ni_3706_5. html. Postup posuzování a uznávání nemocí z povolání je upraven záko- nem o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (o posuzování nemocí z povolání). Každý ošetřující lékař je povinen odeslat osobu, u níž na základě odborného vy- šetření vzniklo důvodné podezření na nemoc z povolání, k poskytovateli pracovnělé- kařských služeb nebo k poskytovateli v oboru pracovní lékařství, který získal povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání. O posouzení onemocnění a uznání nemoci z povolání může požádat i sama osoba mající podezření, že v souvis- losti s prací jí vznikla nemoc z povolání. Uznání nemoci z povolání se opírá o výsledky objektivních lékařských vyšetření potvrzujících diagnózu, včetně stupně závažnosti onemocnění (zejména tam, kde se- znam nemocí z povolání dosažení určitého stupně nemoci stanoví), tedy tzv. klinic-

53