PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

Kromě již výše zmíněných oblastí, jakými bylo kupříkladu stanovení období „to- lerance“ pobytu cizinců spojené s matoucím pokynem, že cizinci nemusí vyřizovat své pobytové záležitosti v době nouzového stavu či nejasností ohledně podávání žá- dostí a vedení správních řízení v době uzavření poboček OAMP, se jedná o situaci, kdy dochází ke změně parametrů zaměstnání držitelů duálních zaměstnaneckých karet a modrých karet. V období (do značné míry pochopitelného) chaosu, který nastal po vypuknutí pandemie, se na plno projevila neflexibilní právní úprava duálních zaměstnaneckých karet a případně taktéž modrých karet v prvních dvou letech jejich držitelství cizincem. Z podstaty věci je proces vydání duální zaměstnanecké karty i modré karty vždy spojen s nutností oznámit ze strany zaměstnavatele volné pracovní místo do příslušné centrální evidence. 45 Tímto oznámením zaměstnavatel nastavuje parametry volného pracovního místa co do jeho charakteristiky – druhu práce, místa výkonu práce, od- měňování aj. Poté, co proběhne tzv. test trhu práce 46 , je dané místo uvolněno k obsaze- ní cizincem. To v praxi znamená, že cizinec je oprávněn, ale i povinen, vykonávat práci pouze v rozsahu a za podmínek, které zaměstnavatel takto „přednastavil“ před samot- ným vydáním pobytového oprávnění 47 , jinak by se mohl dopustit výkonu nelegální práce ve smyslu § 5 písm. e) bod 2 ZoZ, tedy práce v rozporu s vydaným povolením. Dle mého názoru se neadekvátní restriktivnost zákonné úpravy 48 ukázala jako zá- sadně problematická hned z několika hledisek. 5.1 Převedení na jinou práci Za prvé jde o hledisko provozní potřeby zaměstnavatele převést zaměstnance na jiný druh práce, než byl sjednán v pracovní smlouvě, případně za tímto účelem změnit obsah pracovní smlouvy či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Taková potřeba vyvstala například u těch zaměstnavatelů, kteří v důsledku ztráty odby- tu výrobků přeorientovali své zaměření na odlišnou oblast podnikání, případně u těch pod překážky v práci na straně zaměstnavatele, narychlo přijatý zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, kterým došlo mimo jiné k suspendaci věřitelských insolvenčních návrhů, což nicméně částečně znemožnilo zaměstnancům postup k uspokojení jejich dlužných mzdových nároků dle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. 45 Srov. § 37 a 37a ZoZ. 46 Srov. § 37a odst. 4 ZoZ. 47 Případně před změnou pracovní pozice ve smyslu § 42g odst. 7 či § 42i odst. 9 ZoPC. 48 Zejména co se omezení v odměňování týká, kdy je přirozené, že se mzda zaměstnance v čase poměrně zvyšuje, přičemž pokud zaměstnavatel tuto omezil v tzv. hlášence volného pracovního místa určitou část- kou, nezbude mu v případě potřeby zvýšit mzdu zaměstnanci nad limit v hlášence uvedený nic jiného než nahlásit do příslušné centrální evidence zcela nové pracovní místo.

67