PRAKTIKUM SPRÁVNÍHO PRÁVA

4. ZADÁNÍ:

Část 1: 1) a) § 101d odst. 4 s. ř. s.; b) článek 6 EÚLP; c) § 104a odst. 1 s. ř. s.

2) a) Conseil d’État: Státní rada – vrcholný orgán francouzského správního soud nictví, má též konzultativní funkce. Bývá zařazována do exekutivy, nejde o or gán soudního typu. Obdobu francouzské Státní rady zřizují rovněž například Belgie či Lucembursko. b) Enumerativní princip soudního přezkumu: Do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví náleží jen přezkum zákonem vypočtených správních aktů. c) Princip generální (přezkumné) klauzule: Soudní pravomoc založená na tvr zení žalobce, že bylo v zásadě jakýmkoli rozhodnutím orgánu veřejné správy zasaženo do jeho veřejných subjektivních práv. 3) a) Nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu: Představuje vážný ne dostatek správního rozhodnutí, který znemožňuje soudu přezkoumat jeho zákonnost v mezích žalobních bodů. K nejzávažnějším vadám, způsobujícím nepřezkoumatelnost, soud přihlíží z úřední povinnosti. Zákonodárce je po jmenoval v § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. b) Zásada subsidiarity soudní ochrany: Ve správním soudnictví tato zásada spo čívá v tom, že se soudní ochrany lze domáhat teprve, vyčerpal-li navrhovatel opravné prostředky, které připouští zvláštní právní úprava proti té které nezá konné činnosti/nečinnosti správního orgánu. Obecně je vyjádřena v § 5 s. ř. s., konkretizována pak například v § 68 písm. a), § 79 odst. 1, § 85 s. ř. s. 4) Nepřijatelnost kasační stížnosti je procesním institutem, který omezuje obecnou přípustnost kasační stížnosti, byla-li podána proti rozhodnutí krajského soudu ve věcech projednávaných samosoudcem. Nepřijatelnou není kasační stížnost jen tehdy, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). Uplatní se například u kasačních stížností proti rozsudkům ve věcech důchodového pojištění, mezinárodní ochrany, některých přestupků aj. (§ 31 odst. 2 s. ř. s.). 5) a) c.

b) b. c) c.

71