PRAKTIKUM SPRÁVNÍHO PRÁVA

Část 2: 1) Krajský soud návrh odmítne podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděný, protože se v daném případě navrhovatel nedomáhal incidenčního, nýbrž toliko běžného „abstraktního“ přezkumu. Návrh na zrušení předmětného opatření obec né povahy lze proto podat pouze ve lhůtě do jednoho roku od účinnosti změny územního plánu, tj. nejpozději dne 1. 6. 2023 (§ 101b odst. 1 věta první s. ř. s.). Návrh pana Novotného je proto opožděný. 2) Pan Svoboda může podat žalobu spojenou s návrhem na zrušení opatření obecné povahy nejpozději dne 15. 3. 2024. Protože se žalobce domáhá rovněž přezkumu opatření obecné povahy (předmětného územního plánu), tj. incidenčního přezku mu, není vázán lhůtou ve smyslu § 101b odst. 1 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 13. 9. 2016, č. j. 5 As 194/2014-36). Lhůtou k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu však vázán je. Žalobu je podle § 72 odst. 1 s. ř. s. třeba podat ve lhůtě do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. 3) Abstraktní kontrolu opatření obecné povahy soud z úřední povinnosti provádět nesmí. Oporu pro takový postup nelze hledat ani v článku 95 odst. 1 Ústavy, který soud opravňuje k posouzení souladu podzákonného právního předpisu se zákonem. Tento postup ovšem nelze uplatnit pro kontrolu zákonnosti opatření obecné povahy. Pro použití analogie v tomto případě není důvod (srov. body 19 a 27 usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 13. 9. 2016, č. j. 5As 194/2014-36). 4) Ano. Opatřením obecné povahy jsou i akty, jimž zvláštní zákon sice žádnou for mu výslovně nepřiznává, ale současně vykazují materiální znaky smíšeného aktu, tj. obecně vymezený okruh adresátů a konkrétně vymezený předmět regulace. Hovoříme v této souvislosti o tzv. materiálním pojetí opatření obecné povahy. 5) Po vyčerpání prostředků obrany proti nečinnosti podle správního řádu se lze u krajského soudu bránit podáním žaloby proti nezákonnému zásahu (§ 82 a násl. s. ř. s.). Zásah v daném případě spočívá v nevydání opatření obecné povahy. Nejedná se tedy o případ nečinnosti spojené s vydáním správního aktu. Obrana žalobou proti nečinnosti (§ 79 odst. 1 s. ř. s.) proto není přípustná. Jako podpůrný prostředek proto lze uplatnit žalobu proti nezákonnému zásahu správního orgánu (srov. § 85 s. ř. s.).

81