Pomahač: Proměny správního soudnictví

V Ptahhotepově nauce je nám dnes možná bližší výraz životní zkušenosti než státní ideologie. Specifikum Ptahhotepovy nauky vynikne, porovnáme-li ji s obdobnými tex- ty z Blízkého východu. Připomeňme například Šuruppakova ponaučení , která pochá- zejí již z doby kolem roku 2500 př. n. l. a dochovala se nám v dostatečném rozsahu. Toto slavné dílo sumerské literatury zachovává formát ponaučení otce ve vysoké vládní funkci synovi, ale politických, právních či administrativních otázek si všímá minimál- ně. Snad jen tři myšlenky k této tématice nás mohou v této souvislosti zaujmout: 1. Neměl bys soudit, když piješ pivo. 2. Bez předměstí nemá město ani centrum. 3. Palác je jako mohutná řeka: to, co proudí dovnitř, nikdy nestačí k jeho naplnění. A to, co vytéká ven, nemůže být nikdy zastaveno. Sumerské přísloví říká, že zneuctěný písař se stává knězem-zaříkávačem , a to možná dokresluje, proč zhruba o dvě století později Urukagina vyhlásil, že pozůstalí nemusí nadále odevzdávat při pohřbu nepřiměřené množství ječmene, chleba a piva. Otázkou zůstává, co tehdy mělo být přiměřeným množstvím, ale to už musely rozhodnout úřední osoby, na které se obyvatelé sumerských měst obraceli. 8 Ptahhotepova nauka patrně sumerskou moudrostí přímo ovlivněna nebyla, i když pivo mělo ve starém Egyptě také svůj nemalý význam a část výroby a distribuce piva byla centrální vládou přímo kontrolována. Ačkoli se v Mezopotámii pivo vařilo dříve než v Egyptě, sumerskými radami by se Ptahhotep patrně neřídil. Mezi plody egyptské a sumerské vzdělanosti byly patrné distinkce. Lze se však domnívat, že vysocí egyptští hodnostáři z dobrých důvodů nepřevařenou nilskou vodu nepili. Při setkání s Ptahhotepovou naukou bychom neměli zapomínat na dvě okolnosti. Především platí, že text přináší překladatelům a interpretům těžko rozlousknutelné oříšky, a proto se také jednotlivé překlady značně rozcházejí. Ostatně už prof. Lexa v roce 1928 přiznal, že když se sám po prvé před mnoha lety dal do studia tohoto textu, brzy této práce zanechal, protože zprvu porozuměl jen tu a tam některé větě, ale smysl celku, kromě úvodu, mu zůstával úplně nesrozumitelný. Druhou okolností, která je pro naše zkoumání spíše příznivá, je to, že se postupně zaplňuje náš obraz o ve- řejné správě ve 24. století př. n. l., takže lépe vnímáme spojitost některých myšlenek s tím, jakou oporu tehdy úředník dbalý dobrých rad vlastně směl a mohl poskytnout. Ale i zde na nás čekají nástrahy, zejména podlehneme-li příliš sklonu doplňovat mezery v poznání na základě mnohem četnějších pramenů poznání, které se však vztahují až k 2. tisíciletí př. n. l. Před časem zpracoval Nigel Strudwick pečlivý přehled centrálních úřadů Staré egyptské říše opírající se o prosopografický výzkum a titulaturu jednotlivých hodnos- 8 Pro toto období nemáme doloženo, že redistribuční systém fungoval na základě pevných pravi- del. Pohřbení a případný spor o dávku přitom nebylo chápáno jako soukromá záležitost. Srov. Edzard, D. O. Sumerische Rechtsurkunden des III. Jahrtausends aus der Zeit vor der III. Dynastie von Ur. München: C. H. Beck, 1968.

12