Pomahač: Proměny správního soudnictví

Výzkumy tohoto druhu nás vedou k zamyšlení, zda se egyptská společnost poli- ticky organizuje ve státní formě již v době, kdy elita vedená náčelníkem z Cínevu vybudovala pevnost a sídliště na hranici Horního a Dolního Egypta (pozdější vlád- ní centrum, k němuž přiléhá slavné memfidská nekropole) jako symbol sjednocení země, anebo až o několik století později. Zdá se, že Cínevské království bylo spíše jen předobrazem budoucího politického uspořádání. Břetislav Vachala poznamenal, že mnozí panovníci byli nadále pohřbívaní v Abydu v Horním Egyptě, takže zůstává záhadou, proč hrobky v memfidské nekropoli z této doby byly větší a výpravnější než v Abydu a proč v nich byla uložena bohatší pohřební výprava. 14 Nabízí se odpověď, že šlo o předzvěst budoucí slávy. Každopádně uspořádání království nemělo v prvních staletí své existence dostatečnou stabilitu. Až zhruba od druhé poloviny 26. století př. n. l. můžeme pozorovat, že roste zá- vislost obyvatelstva na aktivitách královského centra. Odhady uvádějí, že asi čtvrtina obyvatelstva mohla mít určitý příjem z přímé či nepřímé účasti na veřejných pracích. Ze zdrojů, které máme k dispozici, je patrné, že v následujícím století vláda využívala nemalé zdroje bohatství ze Sinaje a Nubie, fungoval naturální daňový systém, a nemá- me zprávy o tom, že by zemi vážně ohrožovali cizí nepřátelé. Uspořádání království prošlo historickou zkouškou, vytvořilo poměrně funkční redistribuční hospodářství, ale už ve 24. století vklouzlo do pasti, kterou skrývá vládnutí „shora dolů“. Při cen- tralizaci jsou na ústřední úrovni soustředěny rozhodovací pravomoci a odpovědnosti za výkon určitých úkolů. Království bylo budováno tak, že veřejná správa se o spoustu věcí nestarala vůbec, ale o věci, jež byly důležité, mělo být rozhodováno z jednoho místa, důkladně a spolehlivě. Proto od poloviny 5. dynastie přebírají podíl na vládě lidé, kteří, jak píše W. Helck, nepatřili k tradiční elitě, převýšili ostatní svými znalostmi a schopnostmi a byli uloženi v hrobce spolu s obětinami, což předpokládalo, že vedli svůj život řádně. 15 Království se tak stalo státem v tom smyslu, že stvořilo na svou dobu pozoruhodnou byrokracii. Ptahhotep je v úvodu nauky představen jako šlechtic a kníže, bohem milovaný boží otec, jenž vyslýchá v šesti velkých soudních dvorech, ústa, která přinášejí celé zemi spokojenost. Je vzorem člověka, který vedl svůj život řádně, a proto může radit synovi, jak řádně žít a zároveň vysvětlit, jak je dobré spravovat věci veřejné. V Egyptě v té době došlo ke zlomu v obsazování úředních funkcí a prosazování příbuzných pak narostlo do takové míry, že se to projevilo na všech důležitých postech. Tento jev lze hodno- tit tak, že postupně ochromoval stále složitější a méně funkční správní aparát země a současně byl jedním z faktorů, které vedly k zániku Staré říše. 16 Královská doména se dostala do velkých obtíží. Slovy M. Bárty: „Jak erodovala moc panovníka a jeho

14 VACHALA, B. Mír na Nilu. Praha: Makropulos, 1997, s. 24. 15 HELCK, W. Geschichte des alten Ägypten . Leiden: Brill, 1981, s. 91–92.

16 MAŘÍK, R. – DULÍKOVÁ, V. Matematické vyjádření komplexity společnosti. In: BÁRTA, M. – KOVÁŔ, M. – FOLTÝN, O. (eds.) Povaha změny. Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace. Praha: Vyšehrad, 2015, s. 124.

14