Pomahač: Proměny správního soudnictví

M. Fromont při srovnání modelů správního soudnictví zdůraznil, že po druhé světové válce se konečně v Německu plně realizovala syntéza dvou tradičních principů, francouz- ského principu specializace správního soudce a anglické tradice jednotného soudnictví. 96 Lze tomu rozumět tak, že Verwaltungsgerichtsbarkeit konečně získala v Německu vrchol- nou soudní autoritu, aniž by se vzdala myšlenky oddělit správní soudnictví od obecných soudů. Německá organizace soudnictví využila i předchozích zkušeností s vytvořením sa- mostatné soustavy finančních soudů a specializaci prohloubila i vytvořením soustavy so- ciálních soudů. Obecné správní a sociální soudnictví bylo vytvořeno na třech úrovních, finanční soudnictví na dvou. Kooperativní federalismus umožnil, aby se spolkové soudy mohly stát zastřešujícími institucemi pro jednotlivé země. V personálním ohledu se situ- ace stabilizovala zhruba tak, že Bundesverwaltungsgericht zaměstnával zhruba každého pětatřicátého, Bundessozialgericht zhruba každého pětadvacátého a Bundesfinanzhof ka- ždého devátého soudce příslušné soudní soustavy. Bundesverwaltungsgericht rozhodl v letech 1953–2020 celkem 212 131 věcí. Je to zhruba třetina počtu věcí, o níž rozhodovala Conseil d’Etat , která v tomto období už v naprosté většině případů nepůsobila jako soud první a poslední instance. Přitom v Německu je dlouhodobě počet správních sporů vztažený k počtu obyvatel zhru- ba dvojnásobný ve srovnání s Francií. Zřetelně se tak projevuje opodstatněnost, ba nutnost soudní specializace. Německo má na rozdíl od Francie specializované správní soudnictví nejen ve věcech sociálních a finančních. Ve věcech zaměstnaneckých spo- rů, pro které jsou v Anglii zřízeny specializované tribunály obdobného typu jako pro správní spory, je v Německu zřízena samostatná větev soudnictví. Poválečné západo- německé správní soudnictví bylo s výjimkou finanční jurisdikce vybudováno na dů- sledném uplatnění apelačního způsobu rozhodování. To znamenalo, že odvolací soud nefiltruje přijatelné opravné prostředky a zabývá se jak právními, tak skutkovými otáz- kami. Spolkový správní soud byl však koncipován jako revizní soud, který rozhoduje v případech, kdy vyvstane právní otázka zásadního významu, došlo k zásadnímu pro- cesnímu pochybení, anebo je třeba sjednotit judikaturu či interpretaci federálních zákonů. Jen ve výjimečných případech rozhoduje Bundesverwaltungsgericht v plné jurisdikci jako soud první a poslední instance. Udržení průchodnosti práva Spolkovým správním soudem nebylo vždy snadné. Na přelomu 70. a 80. let minulého století byl tento soud přetížen a určité kapacitní problémy se objevily i po německo-německém sjednocení na počátku 90. let. Nebylo ale třeba přijímat zásadní změny a situace se opět ustálila. Činnost Spolkového správní- ho soudu je vzhledem k různorodosti správních sporů, kterými se musí zabývat, pod- statná pro výkon nejen správní, ale i ústavní spravedlnosti. Za posledních 30 let bylo Spolkovým ústavním soudem zrušeno 133 rozhodnutí Spolkového správního soudu, přičemž stovka těchto kasačních zásahů spadá do obtížnějšího období 90. let, zatímco v posledních letech jde již jen o naprosto ojedinělé zásahy. Přitom roční nápad ústav- 96 FROMONT, M. Collogue sur le contrôle juridictionnel de l´administration – Préséntation Générale. Paris: Université Paris I, 1990, s. 48.

80