Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

tem (beneficiary). Soud nicméně dospěl k závěru, že i když je skuteč- ností, že ustanovení o „krytí ztrát“ výslovně ČSOB neuvádí, povinnost Slovenské republiky „krýt ztráty“ má zřejmě ten význam, že ČSOB je oprávněna vznést nároky za vzniklé ztráty vůči Slovenské republice, neboť jinak by ČSOB byla zbavena jakékoliv rozumné ochrany (any meaningful protection) svého úvěru – což by logicky znamenalo porušení závazků Slovenské republiky poskytnout ČSOB „plnou ochranu a zá- ruky“ (enjoy full protection and security) jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2 BIT. Z tohoto důvodu soud odmítl slovenské tvrzení, že ČSOB nebyla oprávněna vznést nárok na základě ustanovení o „krytí ztrát“ podle kon- solidační dohody. Rozhodnutí o výši škody Soud dospěl k závěru, že podle čl. III konsolidační dohody byla Slovenská republika povinna nahradit příslušnou ztrátu, a to v rozsahu v jakém Slovenská inkasní společnost nebyla schopna úvěr ČSOB splatit a z tohoto důvodu způsobila ztrátu. Soud byl nucen posoudit a stanovit různé tituly náhrady škody, kte- ré se domáhala ČSOB podle konsolidační dohody a českého právního řádu: – jistinu úvěru ČSOB poskytnutého Slovenské inkasní společnosti, která nebyla zaplacena (přiznána); – úroky náležející z jistiny poskytnutého úvěru (přiznáno); – ušlý zisk – peníze, které by ČSOB získala pokud by úvěr byl splacen včas, z poskytnutého úvěru (zamítnuto z důvodu neprokázání tvrze- né výše zisku); – úroky podle českého práva z požadované náhrady škody ČSOB od roku 1997 (kdy se jistina a úroky staly splatnými) do dne vydání rozhodčího nálezu (přiznáno); – úroky z prodlení (od vydání nálezu) (přiznáno). Soud přisoudil náhradu škodu 24,8 miliard slovenských korun (ca 867 mil. USD).

253