Pracovní právo 2021

Nárok na nemocenské a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti ve světle judikatury

JUDr. Roman Zapletal 1

1. Úvodní vymezení obsahového rámce Otázky spojené s problematikou dočasné pracovní neschopnosti a se souvisejícím nárokem na nemocenské byly v návaznosti na pandemii onemocnění covid-19 ještě umocněny na svém významu a napříč společenským spektrem zcela nepochybně ne- přestanou rezonovat i v době (post)covidové. Předkládaný text si klade za cíl analyzovat vybrané veskrze recentní závěry rozhodovací praxe ve vztahu ke jmenovanému vyso- ce praktickému institutu, a to v intencích veřejnoprávní regulace obsažené v zákoně o nemocenském pojištění. 2 Akcentovány jsou významné procesní konsekvence vydání rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti 3 jako exemplárního případu přednosti mezinárodní smlouvy před zákonem. Zmíněná ústavněprávní premisa pří- mo vyplývá z tuzemského ústavního pořádku, 4 jelikož ustanovení obsažená v prame- nech mezinárodního práva v podobě ať už bilaterálních či multilaterálních konvencí, z nich však toliko v těch, jež byly ratifikovány oběma komorami Parlamentu 5 a odpo- vídajícím způsobem vyhlášeny, 6 a Česká republika je jimi tudíž vázána, požívají jako součást právního řádu aplikační přednosti před právní úpravou regulovanou na národ- ní zákonné úrovni. V kontextu zvolené výseče subsumované pod veřejnoprávní odvětví práva sociální- ho zabezpečení lze předeslat, že vlastní koncept dočasné pracovní neschopnosti v této rovině determinuje vznik nároku na dávku poskytovanou ze systému nemocenského pojištění (tj. nemocenské). Nastání předmětné sociální události, jíž je zde myšlena v zásadě nikoli trvalá ztráta způsobilosti nadále vykonávat dosavadní práci, 7 s sebou 1 Autor působí jako interní doktorand na katedře pracovního práva a sociálního zabezpečení Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně; je rovněž členem České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, z. s. 2 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ne- mocenském pojištění“ nebo „ZNP“). 3 Primárně ve smyslu § 59 odst. 1 ZNP. 4 Srov. textaci čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpi- sů (dále jen „Ústava“). 5 Ve smyslu čl. 49 Ústavy. 6 Blíže srov. čl. 52 odst. 2 Ústavy, ve spojení s příslušnou právní úpravou obsaženou de lege lata v zákoně č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, resp. de lege ferenda (s účinností aktuálně stanovenou ode dne 1. 1. 2023) v zákoně č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a meziná- rodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů. 7 Pregnantněji je dočasná pracovní neschopnost pro účely předpisů v rovině práva sociálního zabezpečení

121