Pracovní právo 2021

Pracovněprávní vztahy v recentní judikatuře Nejvyššího soudu

Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. 1 Ačkoliv společným tématem konference byla stále probíhající pandemie, neobsa- huje výběr z judikatury rozhodnutí, jež by se pracovněprávními vztahy zabývala právě v souvislosti s otázkami vyvolanými onemocněním COVID-19. Důvod je jednodu- chý: časové zpoždění mezi skutkovým dějem, z něhož jsou u civilních soudů uplatňo- vány individuální nároky, a rozhodnutím dovolacího soudu o vznesené právní otáz- ce je zpravidla delší dvou let. 2 Protože je zřejmé, že pandemie vyvolává nejen právní problémy přímo s ní související (např. otázky překážek v práci, přeřazování na jinou práci, oprávněnosti požadavků zaměstnavatele na testování, očkování aj), ale mění svý- mi následky i tradiční způsoby zaměstnávání, soustředí se příspěvek na ta rozhodnuti Nejvyššího soudu, která se nějakým způsobem dotýkají samotné povahy pracovně- právních vztahů. Vybírá mezi rozhodnutími vydanými v posledních dvou letech, která byla zařazena do kategorií A nebo B, což značí, že jde o dosud neřešenou významnou právní otázku. 1. Advokátka jako ředitelka právního oddělení Příběh prvního případu, jenž je v dlouhé řadě soudních rozhodnutí zpracováván naposledy v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2020 sp. zn. 21 Cdo 3978/2018, se začal odehrávat již v roce 1998, kdy účastníci spolu uzavřeli „smlouvu o poskyto- vání poradenské činnosti“, v níž se žalobkyně formálně jako advokátka zavázala pro žalovanou (banku) vykonávat celou řadu činností, jež přesahují pouhé poskytování právních služeb. Již zde si sjednali jednak obdobu konkurenční doložky, dovolenou či „nemocenskou dovolenou“. K dalšímu sblížení stran došlo v roce 2003, kdy v do- datku smlouvy projevily vůli upravit svá vzájemná práva a povinnosti „shodně nebo podobně, jako je tomu v případě zaměstnanecko-zaměstnavatelského vztahu“ banky k jejím zaměstnancům. Banka se zavázala poskytnout žalobkyni stejná práva a výhody jako svým zaměstnancům. Žalobkyně měla sjednáno i odstupné při ukončení smlouvy, jehož část byla vázána na počet odpracovaných let. V dodatku si však strany výslovně 1 odborný asistent na Fakultě právnické ZČU v Plzni, soudce stážista u Nejvyššího soudu 2 Určitou výjimkou v tomto ohledu je usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2021 sp. zn. 21 Cdo 3798/2020, které je však zajímavé spíše z procesního hlediska. Řeší totiž prominutí zmeškání lhůty (k po- dání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu) z důvodu mimořádného opatření při epidemii ve smyslu zákona č. 191/2020 Sb., zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu. Hlavní myšlenkou rozhodnutí je, že ani v době mimořádného opatření při epidemii není toto mimořádné opatření samo o sobě důvodem pro prominutí zmeškání lhůty, ale je třeba v každém jednotlivém případě tvrdit a osvědčit, že účastníkovi bylo mimořádným opatřením provedení zmeškaného úkonu znemožněno nebo podstatně ztíženo.

128