Pracovní právo 2021

sjednaly, že jejich záměrem a zájmem není, aby byla smlouva posuzována jako smlouva pracovní. Spor vznikl pochopitelně v době, kdy po ukončení smlouvy požadovala žalobkyně mimo jiné zaplacení odstupného. Žalovaná banka se bránila mimo jiné tím, že ohledně odstupného je smlouva v rozporu se základními principy vztahu klienta a advokáta, a tudíž neplatná. Soudy se zprvu zabývaly nárokem žalobkyně, jako by se skutečně jednalo o nárok z mandátní smlouvy. Teprve Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2016 sp. zn. 23 Cdo 144/2014 vyslovil na základě zjištěného skutkového sta- vu pochybnost, zda mandátní smlouva nebyla jejími stranami pouze simulována, aby zastřela smlouvu jinou. Nabízela se smlouva pracovní, neboť z hlediska skutečného obsahu právního vztahu bylo ze skutkových zjištění zřejmé, že byly naplněny některé ze znaků závislé práce, zejména se jednalo trvalý právní vztah mezi smluvními strana- mi, žalobkyně, zařazena na pozici vedoucí právního oddělení, byla součástí organizace práce u žalované společnosti. Pro chybějící skutková zjištění ohledně kritéria nadříze- nosti a podřízenosti byla věc vrácena soudům nižšího stupně. Ty po dalším dokazování (jímž bylo zjištěno, že žalobkyně dostávala pravidelné pracovní pokyny, její práce byla kontrolována nadřízenými, dodržovala stejnou pracovní dobu jako zaměstnanci ban- ky, čerpání dovolené ji schvaloval přímý nadřízený, vstup do banky měla za podmínek jako jiní zaměstnanci), uzavřely, že sice účastníci svým právním úkonem (jednáním) disimulovali pracovní smlouvu, ale dospěly k její absolutní neplatnosti pro rozpor se zákonem o advokacii a pro rozpor s dobrými mravy. Věc se znovu dostala před Nejvyšší soud, jenž nemohl skutkové okolnosti posoudit jinak, než že mezi účastníky existoval pracovní poměr. Zabýval se dále tím, jaké má důsledky, že výkon činnosti advokáta v pracovním poměru je neslučitelný se základními principy advokacie (jeho nezávis- lostí, nepřípustností omezení jeho odpovědnosti). Řešení našel v možnosti pozastavení výkonu advokacie, což je ovšem otázka stavovská, tedy otázka vztahu mezi advokátem a Komorou. Z hlediska vztahu účastníků však disimulovaná pracovní smlouva není neplatná pro rozpor se zákonem o advokacii. Obecný význam rozhodnutí spočívá v tom, že ukazuje postup, jakým lze dospět k závěru, zda se v posuzovaném případě jedná o výkon závislé práce. To, že jsou její znaky v průběhu realizace smluvního vztahu naplněny, vytváří zásadní pomůcku pro výklad vůle stran smlouvy, jež převáží spolehlivě i nad jejich proklamacemi v textu smlouvy o tom, že smlouvou není zakládán pracovněprávní vztah. Paradoxně sama potřeba formulovat takové proklamace je signálem, že strany si byly problematičnosti textu svého ujednání vědomy. 2. Sólistky opery Výkon závislé práce byl (byť jen jako předběžná otázka) dále posuzován v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 1. 2020 sp. zn. 21 Cdo 2128/2019, uveřejněném pod č. 88 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2020. V řízení šlo totiž o to, zda výpo-

129