Pracovní právo 2021

bb) Národní rovina – poskytovatelé zdravotních služeb – poskytovatelé pracovnělékařských služeb Zkoumaným obdobím byl březen 2020 – duben 2021, tedy období korelující s platností nouzového stavu v České republice. Poskytovatelé byli dotazováni, zda vyu- žili možnosti neposkytování některých forem pracovnělékařských prohlídek. Dále byli vyzváni ke zhodnocení míry efektivity jednotlivých opatření upravujících pracovnělé- kařské prohlídky. Též byly otázky zaměřeny na vhodnost stanovených opatření pro dal- ší budoucí obdobné situace. Za podstatnou považuji otázku, zda poskytovatel eviduje v důsledku omezeného poskytování pracovnělékařských prohlídek nevhodné zařazení zaměstnance/uchazeče o zaměstnání na pracovní pozici. Popřípadě, zda poskytovatel eviduje další negativní důsledky neprovedení nebo nekompletního provedení pracov- nělékařských prohlídek. Zkoumaný soubor čítal 12 poskytovatelů zdravotních služeb. Ze zkoumaného souboru 7 uvedlo, že negativní důsledek na zaměstnance z důvodu neprovedení pracovnělékařské prohlídky evidují. bc) Národní rovina – další dotčené autority v oblasti státní i nestátní sféry a klinické praxe Pro kompletní vyhodnocení vnímání dalších dotčených subjektů a důsledků krizo- vých opatření vlády a mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví byly osloveny i další spolupodílející se subjekty. Subjekty byly vybrány podle jejich míry interak- ce s Ministerstvem zdravotnictví, subjekty podílející se na řízení a kontrole systémů ochrany zdraví při práci. Dále s organizacemi, které spolupracují se zaměstnavateli, a dokáží vyhodnotit i důsledky vlivu opatření na stabilitu ochrany zdraví na jednot- livých pracovištích. V neposlední řadě se jednalo o orgány ochrany veřejného zdraví, které se podílejí též na ochraně zdraví při práci a současně se zaměřují na ochranu ve- řejného zdraví. Osloveny též byly odborné organizace, a to dotčené společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z.s. Obecně lze uvést, že byly osloveny organizace – dotčená ministerstva, ČMKOS, Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. či Státní úřad inspekce práce. Otázky byly formulované k dosažení cíle získání obecného povědomí o přehled- nosti sdělovaných informací odborné i laické veřejnosti; vhodnost obdobných opatření i pro budoucí období; popis potíží, které případně opatření v oblasti ochrany zdraví při práci způsobila. Dále byly získány i podklady k vyhodnocení míry zásahu do zákonem stanovených povinností zaměstnavatele, které byly krizovými opatřeními též omezeny. V neposledním momentu si otázky kladly za cíl ověřit povědomí, že oblast posuzování zdraví způsobilosti k práci není regulována jen krizovými opatřeními a českým právním řádem, ale též právním řádem Evropské unie a mezinárodními úmluvami Mezinárodní organizace práce, zejména.

16