Pracovní právo 2021

hranicemi lidských práv a základních svobod, které jsou určujícími limity flexibility pracovněprávních vztahů. 4.2 Ochrana (security) Jistotu neboli ochranu lze vztáhnout nejenom na zaměstnance, kteří jsou v ně- jakém pracovněprávním vztahu, ale na celý pracovní trh. Je významným definičním rysem pracovního práva, protože jeho úlohou je omezovat neakceptovatelné využívání konkurenční svobody. Pracovní právo tak ochraňuje lidskou důstojnost jako hodnotu nadřazenou jiným, např. ekonomickým svobodám). 38 V tomto směru může spočívat především v reprezentační ochraně, v ochraně příjmu, v ochraně pracovního místa, v ochraně zaměstnanosti, v ochraně reprodukce znalostí a dovedností, v ochraně bez- pečnosti a zdraví při práci. 39 Z hlediska formy, v které se vyskytuje, ji lze shledávat především v zákonných zá- kazech nebo příkazech, nutnosti součinnosti zástupců zaměstnance (odborových or- ganizací, rad zaměstnanců), nutnosti souhlasu zaměstnance či dokonce rozhodnutí státního orgánu. 40 Obecně je tento pojem neoddělitelně spojen s ochrannou funkcí pracovního prá- va, která historicky stála za osamostatněním pracovního práva. Tzv. ochranné záko- nodárství vznikalo jako soubor právních norem chránících zaměstnance jako nositele pracovní síly a bránících jejímu zneužívání, přičemž tuto funkci si pracovní právo drží dosud, je možné o něm i v současné době hovořit jako o ochranném právu. 41 Tato ochrana míří především na ochranu minimálních standardů pracovních podmínek, ochranu stability pracovního zapojení a ochranu sociální sféry zaměstnanců. Z po- hledu flexikurity by pozornost měla být zaměřena především na realizaci této ochrany prostřednictvím státní politiky a minimalizování přenosu těchto povinností a nákladů s nimi spojených na zaměstnavatele. Určitá míra ochrany je v pracovním právu samozřejmě nezbytná. V souvislosti s liberalizací pracovního práva je potřebné nalézt správnou, vyváženou míru ochrany. Míra ochrany a tím i stupeň omezení smluvní svobody v pracovním právu se v různých zemích liší. Vždy ale platí, že stupeň tohoto omezení je nesrovnatelně vyšší s jinými ob- lastmi soukromého práva. 42 Má-li vývoj pracovního práva směřovat k větší liberalizaci, 38 BARANCOVÁ, Helena. Flexikurita a pracovné právo pre 21. storočie. In BARANCOVÁ, Helena (ed.). Pracovné právo 21. storočia . Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 23. 39 HŮRKA, Petr. Ochrana zaměstnance a flexibilita zaměstnávání: Princip flexijistoty v českém pracovním právu . Praha: Auditorium, 2009, s. 25. 40 HŮRKA, Petr. Pracovní právo ve světle flexicurity. In: BARANCOVÁ, Helena (ed.). Možnosti a hranice liberalizácie pracovných vzťahov . Bratislava: Sprint dva, 2011, s. 87. 41 GALVAS, Milan a kol. Pracovní právo . 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 43. 42 ŠTANGOVÁ, Věra. Ochrana zaměstnanců v pracovněprávních vztazích v podmínkách globalizace. In: OLŠOVSKÁ, Andrea (ed.). Labor ipse voluptas: Pocta prof. JUDr. Helene Barancovej, DrSc . Kraków: Spolok Slovákov v Poľsku – Towarzystwo Słowaków w Polsce, 2014, s. 192.

38