Pracovní právo 2021

1.2 Pracovnělékařské prohlídky Úvodem bylo více než naznačeno, že jednotlivá krizová opatření vlády či mimo- řádná opatření Ministerstva zdravotnictví zasahovala i do některých z oblastí ochrany zdraví při práci. Základní rámec posuzování zdravotní způsobilosti k práci vychází v mezinárodní rovině z mezinárodních úmluv, které Česká republika ratifikovala nebo k nim přistoupila. Příkladem lze uvést úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 161 o závodních zdravotních službách (1985) či úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků (1981). Dále v mezinárodním prostředí je vycházeno z právního řádu Evropské unie a dále primárně ze zákona č. 372/2021 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (kupř. ustanovení § 11) a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Nelze jistě opomenout i zákon č. 258/2000 Sb. a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník prá- ce, ve znění pozdějších předpisů, či dotčená nařízení vlády a prováděcí právní předpisy (vyhláška č. 79/2013 Sb.). Pracovní prohlídky lze z pohledu časové a druhové aplikace rozdělit na vstupní lé- kařskou prohlídku (uchazeč o zaměstnání), periodickou prohlídku (potvrzení o udržení setrvání zdravotní způsobilosti k práci), mimořádnou prohlídku (ověření setrvání zdravotní způsobilosti po neočekávané, mimořádné situaci) a výstupní pracovnělékařskou prohlídku. Poskytovatelem zdravotních služeb ve vztahu k ochraně zdraví při práci (posuzová- ní zdravotní způsobilosti) může být dle § 54 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. výhradně osoba oprávněna poskytovat zdravotní služby v oboru všeobecné praktické lékařství Tři dny po vyhlášení nouzového stavu, tedy 15. března 2020 vláda přijala usnesením č. 214, a to v souladu s ustanovením § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., první krizové opatření přímo zasahující do oblasti ochrany zdraví při práci. Krizové opatření umožnilo, aby zdravotní způsobilost u uchazečů o zaměstnání byla ode dne vyhlášení tohoto krizového opatření nahrazena čestným prohlášením tohoto uchazeče. Čestné prohlášení bylo přílohou daného krizového opatření. Dále bylo zaměstnavateli dáno právo neprovádět u zaměstnanců další pracovnělékařské prohlídky definované ustanovením § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů (dále i jen „vyhláška č. 79/2013 Sb.“). Dalším krizovým opatřením, v řadě druhé krizové opatření, bylo vydáno vzápětí, a to 23. března 2020 pod usnesením vlády č. 280, které bylo ve Sbírce zákonů publiko- váno pod číslem 127/2020. Krizové opatření se textově i obsahově shodovalo se svým předchůdcem z 15. 3. 2020. Po formální stránce došlo jen ke zrušení krizového opatře- ní z 15. března 2020. Text stanovující odklon od zákonné povinnosti posuzování zdra- nebo v oboru pracovní lékařství. 1.2 Krizová opatření vlády

9