Pracovní právo 2021

možnou nepřiměřenost takového postupu z hlediska pracovního práva, nesmíme opo- menout ani mantinely nastolené nařízením GDPR. Takový mechanismus by byl podřaditelný pod automatizované individuální roz- hodování, které podléhá regulaci dle čl. 22 nařízení GDPR. V zásadě má podle tohoto článku každý subjekt údajů (tedy i zaměstnanec) právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování, které má pro něj právní účinky nebo se ho obdobným způsobem významně dotý- ká. Existují sice tři výjimky z tohoto pravidla, tyto jsou však podle našeho názoru v rámci pracovněprávních vztahů a ve výše popsaném případě naprosto nevyužitelné. Automatizované rozhodování o udělení výtky na základě vyhodnocení dat totiž není (i) nezbytné k uzavření, natož plnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem úda- jů, (ii) není ani povoleno právem EU či českým právem a (iii) nezakládá se, a ani jej z povahy věci nelze založit, na souhlasu zaměstnance coby subjektu údajů. I kdyby to- tiž s použitím tohoto mechanismu zaměstnanec coby subjekt údajů výslovně souhlasil, nebyl by souhlas s nejvyšší pravděpodobností platný, jelikož by nebyl udělen svobodně (viz problematické aspekty popsány výše). 3.1 Sledování zaměstnanců prostřednictvím software nebo aplikací v koncovém zařízení Zaměstnavatelé nejčastěji zavádí monitoring za účelem monitorování přítom- nosti a dostupnosti zaměstnanců v pracovní době, ale také pro posouzení výkonosti zaměstnance. Asi nejčastějším a nejméně intruzivním způsobem sledování jsou elektronické do- cházkové systémy, do kterých má zaměstnanec povinnost zanést svoji odpracovanou pracovní dobu, tj. v zásadě příchod do práce, odchod z práce, přestávku na oběd apod. Tyto jsou přitom využívány i při práci v kanceláři, nikoliv jen z domova. Tímto sys- témem zaměstnavatel naplňuje svoji povinnost vést řádnou evidenci pracovní doby zaměstnanců dle § 96 ZP. Takový monitoring bude zpravidla přiměřený a bude odpo- vídat svému účelu. Situace by se mohla lišit, pokud by docházkový systém využíval např. biometrické údaje (otisk prstu, fotografie zorničky) a nebylo by to odůvodněno zvláštní povahou činnosti zaměstnavatele (např. z důvodu činnosti spočívající v práci s citlivými údaji umístěnými ve speciální místnosti na pracovišti apod.). V případě práce z domova však zpravidla z povahy věci tyto podmínky naplněny nebudou, jelikož k takovým datům v listinné podobě nebude mít zaměstnanec z domova přístup. Dalším druhem monitoringu je sledování činnosti zaměstnance prostřednictvím konkrétních aplikací, které společnost využívá ke svému fungování a ke vzájemné in- 3. Vybrané způsoby sledování zaměstnance

92