Pracovní právo 2021

trafiremní komunikaci. Např. Česká spořitelna tak kontroluje vytížení aplikací, jako je e-mail, kalendář či úložiště dat Google drive. 12 Obdobně pak může fungovat aplikace Microsoft Viva, která umožňuje vytváření Viva přehledů o produktivitě a osobních aktivitách zaměstnance. Vedle toho zaměstnavatelé také mohou sledovat zaměstnance prostřednictvím konkrétního software, který je nainstalován do koncového zařízení využívaného zaměstnanci, a který kontroluje a vyhodnocuje činnost zaměstnance. Tímto způsobem dochází ke kontrole času, kdy se zaměstnanci přihlásili do jejich profilu, jak dlouho byl zapnutý počítač, jaké aplikace zaměstnanec zapínal a mnoho dalších aspektů. Dle našeho názoru mohou i tyto formy sledování být v některých případech při- měřenou formou monitoringu zaměstnanců, zejména pokud má zaměstnavatel závaž- né podezření, že zaměstnanec řádně nevyužívá svou pracovní dobu k plnění svých pracovních úkolů. V každém konkrétním případě bude nicméně vždy záležet na kon- krétním způsobu jejich zavedení, fungování a následném využití takto získaných dat. I v případě, že monitoring bude přiměřený, zůstává otázkou, jakou mají takto získaná data relevanci a zda údaje získané z takového software mohou být zaměstnavatelem využity např. jako podklad pro skončení pracovního poměru zaměstnance. Naopak někdy bude použití těchto forem monitoringu zcela nepřiměřené, kon- krétně pokud zaměstnavatel přistoupí k extenzivní kontrole zaměstnance. K tomuto se vyslovil také Federálního pracovní soud v Německu v rozhodnutí ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. sp. zn. 1 ABR 46/15 13 . V tomto případě zaměstnavatel zavedl elektronický systém s názvem „statistika vytíženosti“, který soustavně monitoroval prakticky veš- keré kroky zaměstnanců. Konkrétně zaměstnavatel zaznamenával, ukládal a analyzo- val např. množství dokončené práce, nesplněné pracovní úkoly, rozpracované úkoly, vytíženost zaměstnanců a další aspekty týkající se chování a pracovního výkonu svých zaměstnanců. Následně získané hodnoty zpracovával a vyhodnocoval dle nich výkon- nost zaměstnanců. Federální pracovní soud v tomto případě došel k závěru, že daný monitoring představuje závažný zásah do osobnostních práv zaměstnance a jedná se tak o monitoring nepřiměřený. Kromě výše uvedeného se ke zjišťování dostupnosti a výkonnosti mnohdy využí- vají tzv. keyloggery, tedy aplikace, které umožnují zaznamenávat jednotlivé údery klá- ves a pohyby myší. Využívání keyloggerů ve většině případů představuje nepřiměřený monitoring. Jak ve vztahu k oprávněnosti zpracování osobních údajů uvádí Pracovní skupina 29 ve svém stanovisku č. 1/2017 14 , „ zpracování, které s sebou tyto technologie 12 NGUYENOVÁ, Kuni. Práce z domova jako riziko. Jak vás může firma sledovat a čím nezpůsobit kata- strofu. Aktualne.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/praci- -z-domova-podlamuje-kyberbezpecnost-na-co-davat-pozor-a/r~e293a3de2f1311ebaabd0cc47ab5f122/. 13 Dostupné z: https://www.bag-urteil.com/25-04-2017-1-abr-46-15/. 14 PRACOVNÍ SKUPINA PODLE ČLÁNKU 29. Stanovisko 2/2017 ke zpracování osobních údajů na pracovišti [online]. Belgie, 2017 [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/assets/File. ashx?id_org=200144&id_dokumenty=30203.

93