Pracovní právo 2021

nesou, je však nepřiměřené a je velmi nepravděpodobné, že by tu byl právní důvod založený na oprávněném zájmu zaměstnavatele, např. k záznamu úderů kláves a pohybů myší, které zaměstnanec provedl .“ Obdobně se k dané otázce staví i Federální pracovní soud v Německu, který ve svém rozhodnutí ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 2 AZR 681/16 15 , dovodil, že použití keyloggeru je nezákonné, pokud u zaměstnance předem neexistu- je podezření ze spáchání trestného činu nebo jiného závažného porušení povinnos- tí. Přitom však zaměstnavatel musí prokázat existenci těchto závažných skutečností. Z uvedené lze dovodit, že použití keyloggeru bude možné pouze v případě, že se jed- ná o jeho jednorázové použití a pouze tehdy, pokud je k tomu dán závažný důvod např. v případě podezření ze spáchání trestného činu zaměstnancem. I v tomto případě však dle našeho názoru musí být případným trestným činem zaměstnavatel přímo za- sažen – jen těžko si lze představit situaci, kdy by se zaměstnavatel sám „na vlastní pěst“ pouštěl do vyšetřování trestného činu zaměstnance zcela nesouvisejícího s výkonem jeho zaměstnání u zaměstnavatele a převzal by prakticky činnost Policie ČR. 3.2 Sledování sítě a pohybu zaměstnance na síti S výše uvedeným způsobem monitoringu úzce souvisí (pravidla pro jeho aplikaci se ve značné míře překrývají) také sledování pohybu a aktivity zaměstnance na síti. Toto opatření bývá tradičně zaváděno spíše za účelem zamezení nevhodných aktivit zaměstnanců, které by mohly poškodit zaměstnavatele a za účelem kontroly využí- vání pracovní doby, než za účelem sledování přítomnosti zaměstnanců na „pracoviš- ti“. V rámci předmětného sledování pak dochází k monitorování vstupů zaměstnance na určité webové stránky, času, který na této stránce strávil, a také data a času, kdy ke vstupu na stránku došlo. K těmto účelům může sloužit také monitoring historie prohlížeče. Dále dochází také ke sledování korespondence a e-mailů zaměstnance. Obecně se dá říci, že zaměstnavatelé tento typ monitoringu opírají o poměrně racionální základ. Dle České tiskové kanceláře (dále jen „ ČTK “) v roce 2019 Češi v zaměstnání strávili mimopracovními aktivitami v průměru 65 minut denně. Jedná se tak o nezanedbatelnou část pracovní doby. Z dat ČTK přitom plyne, že v posledních letech tato tendence i nadále graduje a množství pracovního času stráveného zařizová- ním osobních záležitostí se zvyšuje (typicky se jedná o nákupy, sledování streamova- cích služeb, využívání sociálních sítí atd.). 16 S ohledem na povahu sledování i na data z dostupných výzkumů se tak domní- váme, že samotný způsob sledování pohybu zaměstnanců na síti se nebude v případě práce z domova prakticky nijak lišit, nicméně bude docházet ke zvyšování četnosti využití tohoto způsobu sledování. Hovoříme-li pak o oprávněnosti daného sledování 15 Dostupné z: https://www.bundesarbeitsgericht.de/wp-content/uploads/2021/01/2-AZR-681-16.pdf. 16 ČTK. 65 minut denně. Verlag Dashöfer. [online]. 2019 [cit. 2021-11-15]. Dostupné z: https://www. pamprofi.cz/33/65-minut-denne-uniqueidgOkE4NvrWuMU-VXONoVEkQRcp2cEmTh_ayX0xi- cUK50/?query=sledov%E1n%ED%20zam%ECstnanc%F9%20na%20s%EDti&serp=1.

94