Přeštické černostrakaté prase

13 použitým k zušlechťování populace přeštických prasat bylo plemeno Landrace, v populaci pak byla ponechána linie PC Mason. V letech 1996-1997 byli použiti kanci plemene Hampshire, po kterých vznik- ly linie Pirát, Frank, Romel, Saponek a Wiskont). Přeštické černostrakaté plemeno bylo v roce 1964 uznáno za sa- mostatné plemeno.V roce 1992 bylo uznáno jako genetický zdroj a od roku 1996 se chová jako uzavřená populace. Užitkovost přeštického černostrakatého plemene Původní vlastnosti plemene, tj. dobrá reprodukce, výborné mateř- ské schopnosti, nenáročnost, přizpůsobivost a odolnost vůči stresu, jsou velmi cenné. Přeštické prase však dosahuje horších výsledků ve výkrmu, které brání jeho rozšíření ve velkovýrobě. Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, je nutné pro ně najít speciϐické uplatnění. Maso přeštických prasat obsahuje, v porovnání s moderními geno- typy prasat, více tuku. Šunka, která se vyráběla pod názvem „praž- ská šunka“ a vyvážela se do mnoha evropských i zámořských států, se vyráběla z masa přeštického a rychnovského prasete. Vyráběla se z masa prasat vykrmovaných do hmotnosti 70-90 kg. V roce 2011 dosáhly reprodukční ukazatele v populaci přeštických prasat zapojených do Národního programu následujících hodnot: • 11,3 všech narozených selat/prasnici/vrh • 10,5 živě narozených selat/prasnici/vrh • 9,5 dochovaných selat/prasnici/vrh • 156,5 dne délka mezidobí • 2,1 vrhů/prasnici/rok • 21,6 živě narozených selat/prasnici/rok V testu vlastní užitkovosti dosahují prasničky přírůstku 542 g/den, 0,83 cm výšky špeku a 61.0% libového masa (ultrazvukové měření). U kanečků byl v roce 2011 v testu vlastní užitkovosti zjištěn přírůs- tek 559 g/den, 1,0 cm výška špeku a 60,3% libového masa. V září 2012 bylo do Národního programu ochrany genetických zdrojů zapojeno 11 chovů, ve kterých bylo celkem 218 plemenic