ŠAVŠ Studie 2019

3.4.1 Výsledky elementární analýzy dílčích oblastí finanční výkonnosti podniků v automobilovém průmyslu V části věnované elementární finanční analýze poměrových ukazatelů bylo šetření základního datového souboru podniků automobilového průmyslu se sídlem v České republice (dále jen ČR) a v zemích Evropské unie (dále jen „EU“) provedeno ve třech variantách: Varianta 1 (prostý, nevážený průměr individuálních podnikových výsledků): Poměrové ukazatele byly vypočteny individuálně pro jednotlivé podniky zkoumaného vzorku podniků (základní dataset byl očištěn o podniky s nekompletními údaji a o pod- niky s tržbami 0 – 10 000 tis. EUR, které se na celkových tržbách odvětví automobilo- vého průmyslu podílí z 1,29% v případě ČR a z 0,76% v případě EU) a následně byly kvantifikovány vybrané statistické charakteristiky – 25. percentil, medián, 75. percentil, aritmetický průměr a směrodatná odchylka. Toto bylo náplní kapitoly 3.2.1. Z výsledků je patrné, že hodnoty poměrových ukazatelů podniků v ČR i v EU jsou v čase relativně stabilní a vykazují pouze mírné výkyvy. Hlavní rozdíl mezi podniky v ČR a podniky v EU byl zaznamenán u ukazatele zadluženosti investovaného kapitálu a méně výrazně i u ukazatele doby obratu pohledávek, zásob a krátkodobých závazků. Celkově je možno sumarizovat, že: – Podniky v automobilovém průmyslu v ČR i v zemích EU (28) uplatňují při financování majetku konzervativní strategii financování, v rámci které jsou pro financování části oběžného majetku využívány zdroje s dobou splatnosti delší než jeden rok (tj. dlouhodobé cizí zdroje a vlastní kapitál). Medián odvětvových hodnot vypovídá o tom, že v polovině podniků v odvětví dosahuje hodnota oběžného majetku přibližně 1,4násobku krátkodobých závazků. Již na úrovni prvního kvartilu je však běžná likvidita přibližně na úrovni 1 – tedy konzervativní strategie financování je uplatňována přibližně třemi čtvrtinami podniků v odvětví. Podniky v EU dosahují (s výjimkou roku 2015) nepatrně vyšších hodnot běžné likvidity než podniky v České republice. Tato strategie financování čistého pracovního kapitálu je bezpečná z hlediska platební schopnosti, neboť oběžný majetek by se měl přeměnit zpět na peněžní prostředky v horizontu kratším než jeden rok, a tedy podnik by měl být schopen zdroje financování splatit v krátkém období. Na druhou stranu může být tato strategie nákladná, neboť zdroje s dlouhou dobou splatnosti jsou dražší, než zdroje krátkodobé. – Krátkodobé závazky podniků v automobilovém průmyslu převyšují pohledávky. Tato skutečnost indikuje silnou vyjednávací pozici podniků v automobilovém průmyslu vůči svým dodavatelům. – Přístup podniků v ČR k řízení krátkodobého finančního majetku je srovnatelný s přístupem podniků v EU. Zůstatek krátkodobého finančního majetku se pohybuje na úrovni cca 6% krátkodobých závazků. – Ke krytí aktiv používají podniky se sídlem v EU vyšší objem cizích zdrojů než podniky v ČR, a to zejména co se týče cizích zdrojů úročených. Zadluženost investovaného kapitálu podniků v EU je v celém sledovaném období vyšší než 25%, v případě podniků v ČR dosahuje ve sledovaném období hodnoty 8,8

190