ŠAVŠ Studie 2019

domácí přidané hodnoty na hrubých exportech pohybuje kolem 0,1 – 0,2%, v někte- rých zemích je však tento podíl mnohem vyšší. Například ve Spojených státech dosáhla v roce 2009 hodnoty 0,6% a v Německu a Číně více než 1% (OECD-WTO, 2013). Rozvoj GVC má podstatné důsledky pro obchodní politiky, měření globálních ne- rovnováh nebo v otázkách přístupu na trhy a obchodních sporů. Obchodní deficity vy- cházející z dat o obchodu za přidanou hodnotu jsou často mnohem nižší. Například podle WTO (2010) by obchodní bilance USA a Číny v roce 2008 byla o 40%nižší, kdyby se bral v potaz původ přidané hodnoty. Tato zjištění jsou potvrzena i ve studii Koopmana a kol. (2010). Přebytek obchodní bilance Číny s USA by byl o 41% nižší a v EU15 o 49% nižší než v hrubém vyjádření. Existuje mnoho dalších důvodů, proč je měření GVC důležité. Často je zavádějící přímo spojovat hrubý vývoz s domácí přidanou hodnotou a národním důchodem, zisky, mzdami nebo zaměstnaností. Měření obchodu s přidanou hodnotou je tedy důležité pro identifikaci „reálných“ zdrojů konkurenceschopnosti v ekonomice. Země Střední Evropy během transformačního období realizovaly neoliberální tržní reformy a přilákaly PZI a výrobní aktivity převážně ze zemí EU15 (Drahokoupil, 2009). Většina aktivit PZI ve zpracovatelském průmyslu v zemích V4 směřovala do ex- portně orientované výroby s využitím relativně kvalifikované a levné pracovní síly, geo- grafické polohy, investičních pobídek a následné integraci do EU (Pavlínek et al., 2009; Pavlínek a Ženka, 2015). Důležitými faktory byly i politická a ekonomická stabilita. Dopad těchto investic na zaměstnanost, ekonomický růst místních firem se liší podle odvětví a regionů (např. Dicken, 2015; Pavlínek a Žížalová 2014). Zejména díky vel- kým zahraničním investicím vzrostl vývoz zboží a služeb v procentech HDP z více než 40% v roce 1995 na přibližně 83% v roce 2015. Zpracovatelský průmysl v ekonomi- kách je v Česku i nadále velmi důležitý a navzdory deindustrializaci ve většině vyspělých zemí se tento podíl na zaměstnanosti a HDP v Česku výrazně nezměnil. 4.2 Data a měření V posledních letech vznikla celá řada dalších databází, které vycházejí z input-ou- tup tabulek. Před uvedením těchto databází dominovaly ve výzkumu GVC kvalitativní metody. Jednalo se zejména o případové studie založené na analýze na úrovni firmy nebo vysoce podrobné statistiky obchodu s výrobky, podrobný popis měření GVC viz lze nalézt v Amador a Cabral (2013) nebo Vlčková (2015). Nové databáze vycházející z input-output tabulek, které poskytují informace o jednotlivých odvětvích, jsou dále sloučovány s dalšími statistikami. V současné době existuje několik datových soubo- rů zahrnujících data za obchod s přidanou hodnotou. Mezi nejznámější patří OECD- WTO TiVA, GTAP, WIOD, UNCTAD Eora nebo IDE-JETRO. V této kapitole jsou použita data OECD-WTO TiVA. Databáze byla poprvé představena v květnu 2013, údaje byly aktualizovány v červnu 2015 a v prosinci 2018. V poslední aktualizaci jsou k dispozici statistiky pro 64 zemí ve 36 odvětvích po dobu 11 let (2005–2015). Pokrývají 95% celosvětové produkce a více než 90% mezinárod- ního obchodu. Metodika tvorby databází se neustále vyvíjí a zlepšuje, přesto mají data řadu omezení a nedostatků. Nová verze dat OECD-WTOTiVA mimo jiné mění vlastnický prin- cip; v rámci SNA2008 exporty/importy produktů pro zpracování a následný import/export bez změny vlastnictví – nyní je již pouze hodnota souvisejících zpracovatelských služeb za-

200