ŠAVŠ Studie 2020

měsíců předcházejících dni podání přihlášky, a to za podmínky té, že zveřejnění provedl původce – designer či jeho právní nástupce, například v případě, kdy je design výsled- kem pracovní činnosti vykonávané pro zaměstnavatele. 81 Individuální povaha, respektive její posouzení, je následně další selekcí nových průmyslových vzorů za účelem vyloučení ze zápisu průmyslové vzory, které jsou sice i v podstatných estetických znacích odlišné, avšak u informovaného uživatele by ne- vyvolávaly odlišný dojem 82 z designu jako celku. Průmyslový vzor by tedy vyžadoval podrobné zkoumání k odhalení rozdílů, ale při prvním pohledu by působil zaměnitelně s průmyslovým vzorem již známým. Za povšimnutí jistě stojí, že abstraktní osobou, z jejíhož pohledu je individuální povaha průmyslového vzoru posuzována, je právě informovaný uživatel. Jedná se tedy o osobu odlišnou od osoby odborníka, se kterým se setkáváme v oblasti ochrany vyná- lezů a technických řešení, ale také od osoby průměrného spotřebitele z práva známkové- ho. 83 Odborník, jemuž je důvěrně znám veškerý stav „techniky“, by totiž snadno odhalil i drobné rozdíly a na základě nich dva průmyslové vzory bez potíží odlišil, jednalo by se tedy při jeho zapojení o kritérium přespříliš benevolentní. Takovým odborníkem by mohl být příkladně sám designer či prodejce. Oproti tomu průměrný spotřebitel se pravděpodobně nezaměřuje na rozdíly mezi průmyslovými vzory v daném okruhu vý- robků a všímá si tedy pouze zcela zásadních odlišností. Toto kritérium by bylo naopak přespříliš přísné. Za takového spotřebitele si můžeme v automobilovém designu dosadit náhodného kolemjdoucího. Hledisko informovaného uživatele, příkladně osoby, která se o automobilový průmysl zajímá a nyní si vybírá nový vůz, se jeví jako střední vari- antou ležící mezi výše uvedenými extrémy. Takovýto informovaný uživatel je tedy více pozorný než průměrný spotřebitel, ale má i určité poznatky z daného segmentu, byť ne tak komplexní jako odborník. Průmyslový vzor ovšem neslouží primárně k odlišení výrobků jednotlivých výrobců mezi sebou, byť i takovou vlastnost jako výhodu 84 , kterou právní předpis nevyžaduje, mohou mít a je zásadní pro otázky ochrany designu pro- střednictvím zápisu ochranné známky, jak bude blíže vysvětleno níže. Z ochrany jsou naopak vyňaty průmyslové vzory nebo jejich elementy, které jsou dány technickou funkcí – znaky technického předurčení. 85 Pokud je tedy technická funkce výrobku dána tvarem, tento tvar je již technickým a nikoli estetickým. Není v takovém případě možné třetím osobám upírat možnost technického účinku docílit prostřednictvím zápisu průmyslového vzoru. V opačném případě bychom se dostávali do stavu, kdy suplujeme ochranu technických řešení (k čemuž slouží institut patentu či užitného vzoru) zápisem průmyslového vzoru. 81 Viz § 13 zák. č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů ve znění pozdějších předpisů. 82 Pozn. oproti autorskoprávnímu přístupu, který se zaměřuje na otázky kreativity, se individuální povaha průmyslových vzorů blíží více rozlišovací způsobilosti, kterou nacházíme u ochranných známek. Viz KOUKAL, Pavel. Právní ochrana designu – průmyslové vzory, autorská díla . Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. s. 61 83 Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2887/2013. 84 Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR 7 As 53/2008. 85 Viz § 7 zák. č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů ve znění pozdějších předpisů.

154