ŠAVŠ Studie 2020

reflexi dopadu pandemie COVID-19, resp. její jarní vlny do sektoru a to včetně porovnání s minulým propadem způsobeným velkou finanční krizí 2008–2009. V kapitole třetí najde čtenář inovovaný přístup a analýzu k problematice udr- žitelnosti v automobilovém průmyslu. Zatímco v roce 2019 analogická kapitola ve studii prováděla analýzu na základě metodiky GRI rejstříků s daty získanými ze zpráv o udržitelnosti v podnikání publikovaných vybranými společnostmi, le- tošní analýza vychází z firemních dat shromážděných v databázi United Nations Global Compact, 2020 a podložených rámcem udržitelného rozvoje, jak je defino- ván Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 OSN. Analytický aparát této kapitoly se začíná přibližovat v metodách vícekriteriálního hodnocení způsobům, jaké používá ve svých přehledových analýzách konkurenceschopnosti Světové ekonomické fórum (WEF). Další tři kapitoly jsou věnovány právním aspektům automobilového sektoru či obecněji vztahů vznikajících při výrobě, obchodu i provozu automobilů. Společné je jim to, že přinášejí významné a zajímavé informace pro všechny profesionály au- tomobilového sektoru i laické zájemce o něj, jejich zaměření je však rozdílné a spíše ilustruje šíři a rozmanitost právní problematiky, která se k tomuto sektoru váže. První z těchto příspěvků, který je zařazen jako kapitola 4, je věnován problema- tice prodejů automobilů v novější soutěžní judikatuře Evropského soudního dvora. Nabízí vhled do soutěžně-právních aspektů vztahů automobilek s jejich distribu- tory. Snaží se ukázat, jakým vývojem po roce 2000 prošla judikatura soudů EU významná pro vertikální vztahy v odvětví a co mohou automobilky na jejím základě aktuálně považovat za směrodatné, chtějí-li se ve svých vztazích s distributory vy- hnout střetu se zákazem kartelových dohod daným soutěžním právem EU. Pátá kapitola pak pojednává o právních aspektech autonomních vozidel, či vzlet- něji budoucí „antropomorfizaci“ automobilového průmyslu. Jde o jedno z živě diskutovaných témat současnosti, kdy si již dokážeme představit, že nás na silnici předjedou auta-roboti, v nichž budou lidé jen pasivními pasažéry. Tato autonomní doprava vyvolává řadu právních otázek, mj. ochrany a sdílení dat, odpovědnosti za škodu způsobenou autonomním vozidlem apod., na které se kapitola snaží nastí- nit možné odpovědi. Kapitola šestá pak nabízí úvod do právní ochrany designu v automobilovém prů- myslu. Stručně analyzuje vlastní pojem designu a relevantní právní nástroje, které lze aplikovat k jeho ochraně. Snaží se zhodnotit identifikované odlišné přístupy k právní ochraně designu, které český právní řád, ale obdobně také zahraniční práv- ní systémy nabízejí. Pro potřeby praxe předestírá i základní úvahu nad strategií ochrany duševního vlastnictví, která by měla být zvažována v okamžiku, kdy dojde na nakládání s designem. V sedmé kapitole, která studii zakončuje, se setkáme se – podobně jako v loňské studii v kapitole osmé – s aplikací výdobytků materiálového inženýrství do světa au- tomobilové výroby. Tentokrát je technická pasáž věnována využití nových materiálů a technologií při výrobě spalovacích motorů. Nejen střednědobý přechod na alterna- tivní pohony, ale i zmíněný pokrok ve výrobě motorů spalovacích totiž přispívá k vyš-

8