ŠAVŠ Studie 2021 (5)

5.2 Udržitelné aktivity firem v českém automobilovém průmyslu

Vybrané firmy českého automobilového průmyslu V počátečních fázích projektu, který je orientován na zjištění klíčových aspektů udržitelného chování uvnitř dodavatelských řetězců automobilového průmyslu v ČR, byla zvolena metoda multikriteriálního rozhodování. Multikriteriální rozhodování je metoda, při níž je definována množina rozhodo- vacích variant X = (X 1, X 2 , …… X n ), které jsou hodnoceny podle kritérií Y 1 , Y 2 ,….Y n . Každá varianta X i , i = 1,2, ……, n je podle těchto kritérií popsána vektorem tzv. kriterál- ních hodnot (y i1 , y i2 , …… y ik ). Matematický model multikriteriálního rozhodování tak může být vyjádřen ve tvaru tzv. kriteriální matice. Součástí matematického modelu musí být i určení typu jednotlivých kritérií. Kritéria mohou být buď maximalizačního, nebo minimalizačního typu. Z hlediska maximalizačních kritérií jsou lépe hodnoceny vari- anty s vyššími kriteriálními hodnotami, podle minimalizačních kritérií naopak variant s nižsími kriteriálními hodnotami. Získat váhy kritérií přímo od rozhodovatele v nu- merické podobě je často velmi problematické. Proto je vhodné usnadnit rozhodovateli určení vah kritérií pomocí nějakého jednoduchého nástroje. Tímto nástrojem mohou být modely odhadu vah kritérií. Např. metodou pořadí, bodovací metodou či pomocí Fullerova trojúhelníku nebo Saatyho metody (Jablonský, 2007). V rámci projektu byla definována množina rozhodovacích variant v podobě vý- znamných českých podniků z hlediska makroeokonomického. Kritéria byla typu maxi- malizačního a byla následující: 1. Podnik působící v automobilovém průmyslu 2. Podnik vyrábějící více jak 50% produkce pro automobilový průmysl 3. Podnik s existujícími dodavatelsko-odběratelskými vztahy 4. Podnik se strategií udržitelného rozvoje Váhy kritérií v numerické podobě byly stanoveny bodovací metodou, která před- pokládá, že je rozhodovatel schopen kvantitativně ohodnotit důležitost kritérií v předem zvolené bodovací stupnici – v případě projektu byla zvolena bodovací stupnice 1–10. Čím bylo kritérium pro rozhodovatele důležitější, tím bylo jeho bodové ohodnocení vyšší. Nejvýznamnějšími kritérii bylo kritérium č. 2 a 4. Výsledky výhodnosti jednotli- vých variant na závěr byly získány jako součty součinů ohodnocení alternativ v jednot- livých kritériích a vah těchto kritérií. To znamená, že ohodnocení každého kritéria byla násobena váhou, která danému kritériu byla udělena v rámci kroku č. 2.

144