ŠAVŠ Studie 2021 (5)

V rámci životního prostředí může mezi ekonomickými subjekty docházet ke spe- cifickému vztahu – k tzv. externalitám. To je „situace, kdy aktivita jednoho subjektu přináší jinému subjektu buď náklady (negativní externality) nebo výnosy (pozitivní ex- ternality), aniž by za ně byl tento subjekt odškodněn nebo za ně musel platit“. Podle teorie přitom není společensky optimální zamezit vzniku externalit (jak by se mohlo zdát např. v případě emisí), ale zahrnout soukromé a společenské náklady do rozhodo- vání původců (tzv. internalizace externalit). Toho přitom můžeme dosáhnout různými nástroji environmentální ekonomie: • Administrativní (normativní) nástroje – jedná se o přímé regulatorní přinucení, patří sem např. licence, povolení, normy, výrobní a výrobkové standardy, emisní a imisní limity, zákazy či příkazy; • Ekonomické nástroje – snaží se nepřímo ovlivnit chování subjektů a zohlednit hodnotu/cenu přírodních statků. Subjektům umožňují volbu mezi nástrojem a snížením negativního vlivu na životní prostředí. Plní různé funkce jako např. kompenzační (finanční náhrada externích efektů), fiskální (výnosy pro veřejné rozpočty), stimulační (dosažení ekologického cíle), redistribuční (ovlivnění do- padů na různé sektory, sociální skupiny). Podle klasifikace OECD lze rozdělit ekonomické nástroje ochrany životního prostředí na následující kategorie: 0 Poplatky za znečišťování životního prostředí (ovzduší, vypouštění od- padních vod, ukládání odpadů na skládky, hluk, místní poplatky); 0 Poplatky za využívání přírodních zdrojů (odběry vody, vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, úhrady z dobývacího prostoru, vydoby- tých nerostů); 0 Uživatelské poplatky (poplatky za spotřebu nebezpečných látek, hnojiv, pesticidů apod.); 0 Ekologické daně (k ochraně životního prostředí, komunální daně); 0 Sankční platby (pokuty, přirážky); 0 Daňové úlevy (z DPH, spotřebních daní, daní z příjmů atd.); 0 Finanční podpory (dotace, granty, dary, výhodné půjčky, garance úvěrů); 0 Úlevy (z placení poplatků); 0 Depozitně refundační systémy (zálohování, recyklační poplatky); 0 Obchodovatelná emisní povolení – stát stanoví kontingent emisních práv, který zdarma či při aukci rozdělí a potom platby probíhají pouze v rámci soukromého sektoru od poptávajícího k nabízejícímu; 0 Environmentální pojištění. Jedním z přístupů environmentální ekonomie je i tzv. Coaseův teorém, podle kterého tkví některé problémy životního prostředí ve špatně definovaných vlastnických právech. K optimálnímu řešení pak podle něj povede lepší definice a přidělení vlastnic- kých práv. A to bez ohledu na to, kdo je získá, pokud transakční náklady na vyjednávání jsou nízké a počet vyjednávajících subjektů je limitován.

77