ŠAVŠ Studie 2022 (6)

Obr. 3.1: Celkové emise skleníkových plynů ve světě a v EU (vmil. tun ekvivalentu CO 2 )

Zdroj: Climatewatchdata.org Smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu podepsaly v prosinci 2015 Pařížskou dohodu , která má nahradit Kjótský protokol. Pařížskou dohodu již ratifikovalo 196 zemí světa včetně EU, Číny, USA či Ruska. Jejím cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C proti období před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby zvýšení teploty nepřesáhlo 1,5°C. Signatáři musí zpracovat plány svých příspěvků pro globální klimatickou akci, které se budou každých pět let vyhodno covat. Dohoda je právně závazná, ale neobsahuje sankce. Spoléhá na tlak mezinárodního společenství a pravidelný přezkum závazků. Evropské snahy v boji se změnou klimatu V návaznosti na Kjótský protokol přijala EU v roce 2008 Klimatický a energe tický balíček EU . Jedná se o soubor opatření, jejichž cílem bylo do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20% oproti úrovni z roku 1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií v celkové spotřebě v EU na 20% a zvýšit energetickou účinnost o 20% (cíle 20-20-20 do roku 2020). Konkrétními nástroji pro splnění cílů pak byla legisla tivní opatření, která rozšířila a posílila systém obchodování s emisemi (ETS), stanovila diferenciované limity emisí skleníkových plynů u odvětví, která nespadají do ETS, či stanovila diferenciované cíle pro využívání konkrétních podílů obnovitelných zdrojů energie v celkové spotřebě energie. Z dat roku 2019 lze usuzovat, že emisní cíl a cíl ob novitelných zdrojů se splnit podaří, naopak cíl energetických úspor spíše ne (a pokud, tak bude hrát vliv pokles spotřeby energií kvůli covidové krizi). V návaznosti na Klimatický a energetický balíček a zejména pak na Pařížskou dohodu, přišla v roce 2019 Evropská komise s návrhem Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) . Jedná se o plán a opatření vedoucí k zajištění udržitelného hospodářství a dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů v EU v roce 2050.

100