ŠAVŠ Studie 2022 (6)

3. SNAHY O UDRŽITELNOST

A ROZVOJ ELEKTROMOBILITY

3.1 Globální a evropské aktivity v boji se změnou klimatu

Globální snahy v boji se změnou klimatu Prvním významným aktem mezinárodního společenství v boji proti změně klima tu je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu , která byla přijata na konferenci o život ním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiru v roce 1992 a vstoupila v platnost v roce 1994. V současnosti má úmluva 197 smluvních stran a jejím cílem je „stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsled kům vzájemného působení lidstva a klimatického systému“. Úmluva však obsahuje jen obecně formulované závazky a základní principy, ne konkrétní emisní limity spolu s ča sovými termíny. Konkrétní číselné cíle a časový horizont už obsahoval Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, který byl schválen v roce 1997. Nejvyspělejší země světa (Evropské společenství, středoevropské země, Austrálie, Nový Zéland, USA, Kanada, Japonsko) se zavázaly, že do kontrolního období 2008–2012 sníží souhrnné emise skle níkových plynů nejméně o 5,2% proti roku 1990. To se podařilo, přestože Spojené státy Kjótský protokol neratifikovaly a důvodem byl spíše rozpad sovětského bloku (a souvi sející konec těžkého průmyslu) či příchod celosvětové finanční krize v roce 2008 než cílené snahy signatářů. V roce 2012 byl pak podepsán dodatek Kjótského protokolu zajišťující jeho pokračování i v období 2013–2020 a stanovení cíle snížit emise skleníko vých plynů o 20% proti roku 1990. Tohoto cíle se však už neúčastnily Rusko, Japonsko, USA, Kanada či Nový Zéland. Navíc protokol se netýkal rozvojových ekonomik (včetně Číny, Indie, Brazílie apod.), a tak v druhém období pokrýval zhruba 15% celosvětových emisí skleníkových plynů. Výsledkem dosavadního snažení je, že souhrnné emise skleníkových plynů v EU27 se mezi roky 1990-2019 snížily o 25%, v ČR o 36%. Na celém světě ale sou hrnné emise skleníkových plynů mezi roky 1990–2019 vzrostly o 53%.

99