ŠAVŠ Studie 2019

počítána jako export/import (služeb). To výrazně mění situaci u zemí, kde je tzv. processing trade důležitý. Například u Číny se podíl zahraniční přidané hodnoty v exportech v roce 2005 snížil z 37% (TiVA2016) na 26% (TiVA2018). V případě Česka je v nových datech podíl zahraniční přidané hodnoty 34,5%, předchozí verze uváděla 42,5%. Přístup pohledem obchodu dle přidané hodnoty aplikovaný v této práci nám umožňuje rozlišovat mezi zahraničním a domácím vývozem přidané hodnoty, včetně domácí přidané hodnoty, která je obsažena v dovozu ze třetích zemí (reexportované me- ziprodukty). Tradiční obchodní údaje nerozlišují mezi odvětvími, která přidávají hod- notu, protože firmy také začleňují domácí vstupy z jiných sektorů ekonomiky. Ačkoliv objem vývozu z ČR je obrovský, mnohdy se zapomíná na to, že řada tzv. meziproduktů (např. součástek nebo i know-how) pochází ze zahraničí. Podíl vstupů pocházejících ze zahraničí v exportech zboží a služeb z Česka (tzv. backward participation index) dosa- hoval v roce 2015 téměř 35% (OECD-WTO, 2018). Velký podíl meziproduktů ze zahraničí v českých exportech dokumentuje výrazně nižší přidanou hodnotu vytvořenou v Česku. Existují však velké rozdíly mezi odvětvími. Například největší závislost na za- hraničních vstupech je v elektronickém průmyslu, kde backward participation index dosahuje hodnoty 52, tedy 52% přidané hodnoty v exportech elektronických výrobků Česka pochází ze zahraničí. Česko není do globálních hodnotových řetězců zapojeno pouze jako exportér finálních výrobků. Velkou část našich vývozů (přes 19%) tvoří rov- něž meziprodukty, které se poté zpracovávají v jiných zemích (velmi často v Německu) a pak dále exportují. Toje vyjádřeno tzv. „forward participation“ indexy. Součet forward a backward participation udává celkové zapojení země do GVC. To dosahuje v ČR pro rok 2015 hodnoty 55 (maximum je 100) a patří k nejvyšším na světě. Zapojení do GVC může podpořit růst průmyslu a zvýšit výrobu a zaměstnanost. Tzv. forward linkages jsou obzvláště užitečné v odvětvích, kde země nemá komparativní výhodu při výrobě finál- ních produktů, ale má lokální výhody ve výrobě meziproduktů, jako je nízká cena práce nebo vužití určitých dovedností nebo faktorů. To byl případ zemí střední a východní Evropy, zejména v 90. letech. Na druhé straně backward linkages mohou zlepšit nákla- dovou konkurenceschopnost hrubého vývozu. Obecně platí, že malé otevřené ekonomiky jsou více závislé na zahraničním ob- chodě. Problémem však může být nízká přidaná hodnota vytvořená v Česku, ale i sku- tečnost, že tzv. backward particiption index je výrazně vyšší než forward index. Česko tak bývá nazýváno jako montovna, ačkoliv je tohle označení značně zjednodušující. Navíc díky velké roli zahraničních subjektů jsou rozhodnutí často činěna v zahraničí. Velká závislost na exportech a situaci v Německu zase může vést k větší nestabilitě, pro- tože výkonnost české ekonomiky je silně ovlivňována situací na světovém trhu. Od roku 2011 dochází ke zpomalování fragmentace výroby dle backward parti- cipation ve většině ekonomik. To je pravděpodobně ovlivněno větším nárůstem vstupů z domácích ekonomik, ale roli hraje také fluktuace cen komodit a pravděpodobně také technologické změny, které jdou proti velké organizační i geografické fragmentaci (ro- botizace, automatizace apod.) Pokles backward participation je zřejmý hlavně u Číny, Irska či Indonésie. Podíváme-li se na tři z nejvíce globálně integrovaných odvětví (vý- roba počítačů, elektroniky a optických výrobků, motorová vozidla a textilní a oděvní

201