ŠAVŠ Studie 2019

Elektronický průmysl pokrývá celou řadu produktů a je úzce spojen s dalšími navazujícími službami, jako jsou služby v oblasti navrhování počítačových systémů, tele- komunikací, zpracování dat nebo hostingu. Elektronické výrobky často obsahují stovky součástek, které jsou obvykle malé, a mají vysoký poměr cena-hmotnost, díky čemuž je přeprava na dlouhé vzdálenosti relativně levná. Pro tento průmysl je typická modularita produktů umožněná standardizací, kodifikací a automatizací. Na rozdíl od automobi- lového průmyslu není nutná kolokace výzkumu a vývoje nebo designu s výrobou (často jsou prováděny různými firmami), a proto existuje velké množství výrobních fází. Vzhledem k rychlému tempu technologických změn v elektronickém průmyslu nedocházelo k substituci importu, naopak jsou běžné investiční pobídky. Elektronický průmysl je tedy nejfragmentovanější, geograficky nejrozsáhlejší a nejdynamičtější sektor (Sturgeon a Kawakami, 2010). Několik případových studií se zaměřilo na detailní ana- lýzu elektronických výrobků a jejich komponentů (např. Dedrick, Kraemer a Linden, 2009) dokazují, jak geograficky rozsáhlé jsou tyto sítě a jak je v nich nerovnoměrně rozložena přidaná hodnota. Sturgeon a Kawakami (2010) rozlišují tři důležité aktéry: vedoucí firmy, které obvykle nesou značky a jsou odpovědné za činnosti s vyšší přidanou hodnotou, jako je výzkum a vývoj, design a branding (viz Apple, Sony, Hewlett Packard, Huawei), smluvní výrobci, jež mají naopak omezenou tržní sílu (např. Foxconn či Flextronics) a vedoucími platformi, jejichž technologie je začleněna do produktů jiných společností (viz Intel). Smluvní výroba se začala rozvíjet v 80. letech, postupem času se výroba přestala považovat za hlavní kompetenci a outsourcing se rozšířil, zejména do zemí s nízkými pracovními náklady a příznivým regulačním prostředím (včetně ex- portních zpracovatelských zón, daňových pobídek, nižší role odborů atd.). Celkově je pyramida dodávek v elektronickém průmyslu méně vertikálně integrovaná než v au- tomobilovém průmyslu [Sturgeon and Kawakami, 2010]. Nízká zisková rozpětí tlačí průmysl na neustálé vyhodnocování a úpravu existujících organizačních a geografických konfigurací. Odvětví bylo spojeno s nízkými mzdami a špatnými pracovními podmín- kami (včetně sebevražd pracovníků). Z hlediska výroby dominují nízko nákladová místa a Čína v roce 2015 představovala 38% produkce, i když je pravděpodobné, že bude čelit konkurenci levnějších zemí, jako je Indie, Indonésie a Vietnam.

204