SBORNÍK 66 SVOČ 2016

újmy, neboť právě ona bude hlavním a primárním následkem nepoctivého jednání a jí se budou týkat otázky spojené s § 1729 odst. 2 OZ.4 1.1 Pozitivní a negativní škoda Rozlišování škody na pozitivní a negativní je vlastní mnohým právním řádům kon- tinentální i common law právní kultury. V německé právní oblasti se pozitivní škoda (pozitivní zájem) označuje jako Erfüllungsschaden či positives Interesse a negativní ško- da (negativní zájem) jako Vertrauensschaden nebo negatives Interesse . 5 V angloamerické doktríně se pro uvedené výrazy používá označení expectation interest a reliance interest. 6 Uvedené dělení není zcela cizí ani české právní vědě, pracuje s ním již Krčmář ve svém Občanském právu obligačním. 7 V novodobém vývoji české právní vědy se pak k němu vrací Hrádek 8 nebo Hulmák 9 . Obecně platí, že poškozený by měl být na základě náhrady škody postaven do si- tuace, v níž by se jinak nacházel, nebýt škůdcova jednání. 10 Podle toho, jakou svoji povinnost pak škůdce porušil, je nutné posuzovat, zda mu vznikne nárok na náhradu pozitivní či negativní škody. Náhrada pozitivní škody přichází v úvahu, pokud dojde k porušení smluvní povin- nosti. Existence smlouvy je tudíž zpravidla nutností. Povinností škůdce je v této situaci poškozeného dovést do stavu, ve kterém by byl, kdyby smluvní partner řádně splnil povinnost, která pro něj plynula ze smlouvy. 11 Pokud má například A z kontraktu po- vinnost, aby pro B vyrobil 10 automobilů, vyrobí jich však pouze 7, spočívá pozitivní škoda B v chybějících 3 strojích a právě tyto je A povinen B dodat (přivést jej do stavu, v jakém by B byl, kdyby bylo plněno řádně). Má-li C povinnost dodat D látky, aby D mohl vyrobit šaty pro E, C je však v prodlení, čímž D přijde o zakázku, spočívá pozi- tivní škoda D v ušlém zisku, který mu kvůli tomu vznikl. Negativní interes představuje škodu plynoucí z důvěry (od toho Vertrauensschaden ). K jeho náhradě dochází, pokud jeden z partnerů vyvolal ve druhém očekávání, že k ur- čitému právnímu jednání dojde, a on kvůli tomuto očekávání utrpěl škodu. 12 Škůdce 4 Určité aspekty náhrady imateriální újmy lze podřadit pod Erhaltungsinteresse, viz dále. 5 LOOSCHELDERS, D.: Schuldrecht – Allgemeiner Teil . 12. Aufl., München: Vahlen, 2014, s. 342. 6 Srov. BAR, Ch., CLIVE, M. Principles, definitions and model rules of European private law: draft common frame of reference (DCFR) . Munich: Sellier-European Law Publishers, 2009, s. 252 a 253. 7 Autor používá termín positivní a negativní interesse – KRČMÁŘ, J. Právo občanské . III, Právo obligační. 4. dopl. vyd. Praha: nákladem Knihovny Sborníku věd právních a státních, 1947, s. 22. 8 ŠVESTKA, Komentář – Svazek VI, op.cit., s. 963. Hrádek hovoří o pozitivní či negativní škodě nebo zájmu. 9 HULMÁK, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 55. 10 KRÜGER, W. a kol. Münchener Kommentar zum Bürgerlichen Gesetzbuch: BGB Band 2: Schuldrecht – Allgemeiner Teil . 7. Aufl.. München: C.H.BECK, 2016, § 249, m.č.. 127. 11 SOERGEL, H., T. a kol. Bürgerliches Gesetzbuch mit Einführungsgesetz und Nebengesetzen: Stand: Juli 1990. 12. Aufl. Stuttgart: Kohlhammer, 1990, s. 225. 12 KRÜGER , op.cit. § 249, m.č. 129.

198