SBORNÍK 66 SVOČ 2016

má v takovémto případě povinnost postavit poškozeného do situace, v níž by byl, kdy- by na vznik právního jednání nikdy nespoléhal, tedy de facto kdyby škůdce nikdy ne- potkal. 13 Negativní škodou jsou náklady, které poškozený vynaložil spoléhaje na pro- hlášení škůdce, nyní se však tyto náklady staly zbytečnými ( frustrierte Aufwendungen ), a také ušlý zisk ve formě „promarněné šance“ uzavřít smlouvu s někým jiným. 14 Pokud A v dobré víře, že došlo k uzavření smlouvy o dílo s B, začne obstarávat potřebné nářadí a povolení, nakonec se však ukáže, že uvedená smlouva je neplatná, má právo na náhradu takto vynaložených nákladů a zároveň i na případný ušlý zisk, který by získal, kdyby smlouvu uzavřel s jiným zájemcem (situace, ve které by byl, kdyby nikdy s B do kontaktu nepřišel). Německá a rakouská právní věda v této souvislosti používá ještě jeden pojem, a sice Erhaltungs- nebo Integritätsinteresse 15 označující újmu, která vznikne na základě zásahu do absolutních práv poškozeného. 16 Pojem se přitom používá jak v deliktním právu, tak v právu smluvním, pokud strana neporuší povinnost, která se týká plnění, ale vedlejší povinnost ohledu na zájmy smluvního partnera ( Rücksichtspflichten – § 241 odst. 2 BGB). 17 Náhradou má být poškozený postaven do situace, jako by k zásahu do jeho chráněných zájmů nikdy nedošlo. Erhaltungsinteresse tak v podstatě odpoví- dá negativní škodě a mnohdy jsou oba termíny používány promiscue 18 , přesto je však nutné je oddělovat. Erhaltungsinteresse se od negativní škody totiž liší. 19 Jednak v jeho rámci nikdy nepřipadá v úvahu náhrada čistě majetkové újmy (předpokladem vzniku nároku je totiž zasažení do absolutních práv poškozeného) a jednak nikdy nemůže být omezen výši škody pozitivní. 20 1.2 Jednotlivé druhy škody v případě § 1729 odst. 1 OZ Zaměřme se nyní na to, jaké konkrétní majetkové následky může ukončení kon- traktačního procesu podle § 1729 odst. 1 pro druhou stranu znamenat. Obecně se v právní teorii odlišuje skutečná škoda a ušlý zisk. 21 Skutečná škoda představuje újmu, „ která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou udá- lostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do přede- šlého stavu “. 22 Naproti tomu ušlý zisk je třeba spatřovat „ v nenastalém zvětšení majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohle- 13 PALANDT, O. Bürgerliches Gesetzbuch: BGB , 69. Aufl. München: C.H.Beck, 2010 , s. 274. 14 KRÜGER, op.cit, § 249, m.č. 129. 15 KOZIOL, H. Österreichisches Haftpflichtrecht. 3. Aufl. Wien: Manz, 1997, s. 69. 16 § 2900 OZ nebo § 2910 větu první OZ. 17 KOZIOL, op.cit., s. 69. 18 PALANDT, op.cit., s. 1290. 19 http://www.staff.uni-marburg.de/~mand/Materialien/HaftRSS2006/Grundbegriffe_Allgemeines_ Schadensrecht.pdf 20 Srov. dále. 21 ŠVESTKA 2009, op.cit., s. 399. 22 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2002, sp. zn. 25 Cdo 2575/2000.

199