SBORNÍK 66 SVOČ 2016

dem na pravidelný běh věcí “. 23 V případě § 1729 OZ nepochybně připadají v úvahu oba následky. Na řešení lze přitom nahlížet ze dvou úhlů pohledu, které budou důležité pro pochopení dalšího výkladu. Přistupujeme-li k náhradě škody z hlediska negativního interesu, je třeba poškoze- ného dostat do situace, ve které by byl, kdyby na uzavření smlouvy s druhou stranou nikdy nespoléhal ( reliance interest ), tedy kdyby se škůdcem nikdy nezačal vyjednávat. Lze uvažovat o následujících konsekvencích nenaplněného očekávání. Strana, která byla v očekávání smlouvy, zpravidla již vynaložila určité náklady. Půjde o náklady, které souvisí s vyjednáváním, případně s plněním ze smlouvy. Mohou spočívat např. v ces- tovních nákladech (uzavírání smlouvy se společností se sídlem v zahraničí), ve výdajích za právní služby (příprava smluv při koupi nemovitosti) nebo finanční poradenství (zhotovení podkladů k získání akreditivu, poskytnutí materiálů a informací „na míru“ burzovním makléřem), v nákladech spojených se zajištěním infrastruktury a prostor (přestavba obchodních prostor, aby vyhovovala požadavkům budoucího nájemce). V případě smlouvy o dílo půjde typicky o náklady spojené s nákupem materiálu na vý- robu. 24 K negativní škodě však patří i zisk ušlý z promarněné příležitosti odpovídající tomu, co by poškozený získal, kdyby uzavřel kontrakt s jinou osobou. 25 Na problematiku lze však nahlížet i prizmatem škody pozitivní, tedy ptát se, v ja- kém postavení by účastník vyjednávání byl, pokud by druhá strana na poslední chvíli kontraktační proces nepřerušila. V takovém případě bude škoda poškozeného spočívat v ušlém zisku, který by získal, kdyby ke smlouvě došlo ( expectations interest ). Poškozený však nebude moci nárokovat úhradu zbytečných vynaložených nákladů, ani ušlou pří- ležitost uzavřít smlouvu jinou, neboť s obojím by musel při vzniku kontraktu počítat. Stávající výklad se zabýval pouze jedním typem škody, a sice čistě majetkovou újmou ( pure economic loss, reiner Vermögensschaden ). 26 V kontraktačním procesu však může dojít i ke vzniku následných ekonomických škod, tedy majetkových škod, které vznik- ly zásahem do absolutního práva poškozeného, typicky do vlastnického práva (poško- zení věci) nebo do práva na život a zdraví (zranění osoby). Takováto škoda odpovídá rozsahu Erhaltungsinteresse uvedenému v předcházející podkapitole. 27 Předcházející myšlenky lze ilustrovat na následující situaci. A vyjednává s B smlouvu o prodeji starého silničního kola v hodnotě 2 000,- Kč. Kolo nabízí za 2 800,- Kč. Zároveň se A ozve C, „milovník silniček“, který je za kolo ochotný nabídnout 4 000,- 23 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1273/2009. 24 Obdobně KOZIOL, H., WELSER, R. Grundriss des bürgerlichen Rechts. Band II: Schuldrecht Allgemeiner Teil, Schuldrecht Besonderer Teil, Erbrecht. 12. Aufl. Wien: Manz, 2001, s. 290. 25 Ibid., s. 290 nebo též BITTNER, C. a kol. J. von Staudingers Kommentar zum Bürgerlichen Gesetzbuch mit Einführungsgesetz und Nebengesetzen: §§ 255-314. Neubearb. Berlin: Sellier, 2001, s. 253 či BAR/ CLIVE, op.cit., s. 249. 26 JANOUŠKOVÁ, A. Čistě majetková újma a její náhrada v novém civilním právu – Část I. Rekodifikace a praxe . 2015, č. 12, s. 16-23. 27 HRÁDEK, J. Předsmluvní odpovědnost: culpa in contrahendo. Vyd. 1. Praha: Auditorium, 2009, s. 38.

200