SBORNÍK 66 SVOČ 2016

více majetných manželů na rovný přístup k právu na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, chráněný čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) v kombinaci s čl. 3 odst. 1 Listiny. Cílem práce je zkoumat, jaké genderové dopady daný návrh má a zda je ústavně konformní. Předpokládaným vedlejším efektem je upozornění na fakt, že politiky stá- tu, konkrétně reforma důchodového systému, nejsou genderově neutrální. Přínosem této práce by mělo být zhodnocení konkrétního návrhu v širším interdisciplinárním rámci, zvažující jak legislativní stránku, tak různé aspekty nerovností žen a mužů na trhu práce a ve společnosti a jejich propojenost s nastaveným sociálním modelem. Přestože v poslední době lze sledovat nárůst české literatury týkající se genderu a gen- deru a práva, autoři a autorky se zpravidla drží své disciplíny jako ekonomii, sociologii nebo právu. Výjimku tvoří publikace Šatavy 18 , Tomeše a Koldinské 19 , Míly Lukášové 20 , Romany Volejníčkové 21 a Šlapáka a Holuba 22 , se kterými autorka této práce hojně pracovala. Tato práce vychází též z publikací Evropské unie 23 a Spojených národů 24 a relevantní judikatury. 2. Věcný záměr sdíleného vyměřovacího základu manželů jako jedno z alternativních vyrovnávacích opatření v přístupu k sociálním právům Tato kapitola je věnována představení konceptu sdíleného vyměřovacího základu z pohledu práva sociálního zabezpečení. Po stručném vysvětlení českého důchodového systému bude představen návrh sdíleného vyměřovacího základu. V závěru budou na- stíněny možné alternativy návrhu v rámci důchodového systému. 2.1 Český důchodový systém Důchodový systém představuje nástroj sociální politiky státu, prostřednictvím kte- rého jsou naplňovány základní funkce sociální politiky odrážející sociální a ekonomic- ké faktory státu. Základní funkcí je funkce ochranná , tedy snaha zabránit chudobě obyvatelstva. Dále se jedná o funkce rozdělovací a přerozdělovací , jejichž účelem je snížení rozdílů a nerovností mezi jednotlivci. Přerozdělovací funkce důchodového sys- tému stojí na premise nerovnosti příležitostí vymezující se vůči neoliberálnímu chápá- 18 Ibid. 19 KOLDINSKÁ, Kristina a TOMEŠ, Igor. Rovnost mužů a žen v oblasti důchodového a nemocenského pojištění. NCSS 2007. 20 LUKÁŠOVÁ, Miloslava. Postavení žen v penzi. Praha: Otevřená společnost – Centrum ProEquality, 2009. Analýza. 21 VOLEJNÍČKOVÁ, Romana. Op.cit. 22 Možnost zavedení sdílení vyměřovacích základů pro stanovení důchodových práv a zohlednění mimo- manželských forem soužití při stanovení důchodových práv 23 SAMEK, Manuela a CREPALDI, Chiara a CORSI, Marcella a NAAF, Sandra. The Socio-economic Impact of Pension Systems on the Respective Situations of Women and Men and the Effects of Recent Trends in Pension Reforms Synthesis Report : Final Version, November 2011. Milan: Istituto per La Ricerca Sociale, 2011. 24 ARZA, Camilla: The gender dimensions of pension systems: Policies and constraints for the protection of older women . UN Women: 2015.

309