SBORNÍK 66 SVOČ 2016

ní svobody jedince, která klade důraz na povinnost státu zdržovat se zásahů do svobody jednotlivců v procesu realizace jejich potenciálu. V neposlední řadě zastává sociální systém funkci stimulační , tedy podporující hospodářský růst země. 25 Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění je výše důchodu jednotlivce závislá na dvou aspektech – získané době pojištění a dosažených výdělcích. Výjimku tvoří pozůstalostní (tzn. vdovské/vdovecké) důchody, které v sobě přechovávají prvek odvozeného čerpání důchodové dávky, které bylo uplatňováno v minulosti na zákla- dě tradičního chápání rolí muže-živitele, primárního recipienta a ženy-pečovatelky, sekundární recipientky. 26 Základní dávkou přiznávanou z důchodového pojištění je starobní důchod , který tvoří 81,5 % výdajů na výplatu všech důchodů. Výše sta- robního důchodu je složena ze dvou částí – ze základní výměry, která je univerzální, a z procentní výměry, která se odvíjí od předchozích výdělků pojištěnce. Základní výměra je 9 % naposledy statisticky zjištěné průměrné mzdy, v roce 2015 to bylo 2.400 Kč. Výše procentní výměry je 1,5% výpočtového základu za každý rok doby pojištění do dosažení důchodového věku. Do této doby pojištění se započítávají i náhradní (bezpříspěvkové) doby pojištění, většinou však pouze v rozsahu 80% (viz podkapitola 2.4 Alternativní řešení). Výpočtový základ je zjištěn z osobního vyměřo- vacího základu pomoc tzv. redukčních hranic , které se staly předmětem sporu před Ústavním soudem (viz Kapitola 4). Redukční hranice slouží k posilování solidarity v rámci důchodového systému a potlačují jeho zásluhovost. Jejich fungování lze de- monstrovat na datech z roku 2014, ve kterém byla první redukční hranice stanovena na 44% průměrné mzdy (tj. 11.709 Kč). To znamená, že částky vydělané do této výše se započítávají do výpočtového základu ve 100% výši. Druhá redukční hranice je stanovena na 400 % průměrné mzdy (106.444 Kč) a částky vydělané v rozmezí mezi první a druhou redukční hranicí se započítávají pouze ve výši 26 %. Částky vydělané nad druhou redukční hranicí se ve výši důchodu nezohledňují. 2.2 Věcný záměr zákona upravujícího sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery 27 Odborná komise pro důchodovou reformu (dále jen „Odborná komise“) schválila na svém jednání na sklonku roku 2014 návrh na vytvoření mechanismu sdílení vymě- řovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery (dále jen „návrh“). Cílem návrhu je dle navrhovatelů „ zajistit spravedlivý důchod pro oba manžele “. 28 Co autoři zamýšlí abstraktním termínem „ spravedlivý“ je dále rozvedeno: „ Cílem opatření 25 GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. S. 45-47. v Pl. ÚS 135/2010 Sb., bod 36. 26 Union Européenne. Op.cit. S. 12. 27 Tato podkapitola vycházení primárně ze Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace (RIA) poskyt- nutým autorce ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svo- bodném přístupu k informacím a z veřejně dostupných dokumentů Odborné komise – více zde: http:// www.duchodova-komise.cz/. 28 Závěrečná zprávy hodnocení dopadů regulace RIA s.. 1.

310