SBORNÍK 66 SVOČ 2016

je vyrovnání důchodových nároků obou manželů za dobu trvání manželství, bez ohledu na to, zda některý z nich např. kvůli péči o rodinné příslušníky dosahoval nižších (nebo žádných) výdělků. Tím zajistit co nejspravedlivější důchod pro oba manžele, tj. zajistit horizontální spravedlnost mezi manžely, u kterých dochází k rozdělení jejich rodinných a pracovních rolí .“ 29 Návrh tedy implicitně vychází z premisy, že manžel specializující se na netržní formy práce svou neplacenou prací vytváří podmínky pro aktivity druhého manžela na trhu placené práce. V rámci manželství by společné sociální pojištění vzniklo podobně jako SJM a ukon- čeno by bylo rozvodem případně odchodem jednoho z manželů do důchodu . 30 2.3 Zahraniční zkušenost Navrhovaný sdílený vyměřovací základ manželů není na mezinárodním poli uni- kátem a v obdobné formě se vyskytuje sdílení veřejných penzí též v Kanadě, Velké Británii, Německu a ve Švýcarsku. Švýcarská varianta je českému návrhu nejbližší a spočívá též ve sdíleném vyměřovacím základu manželů, existujícím paralelně ve- dle pozůstalostních důchodů. Německá varianta je dobrovolná, nepříliš využívaná, a funguje pouze jako alternativa k pozůstalostnímu důchodu. Německo je přitom na chvostu celoevropských statistik výše GGP, který dosahuje až 45% (celoevropský průměr je 40%), ve Švýcarsku dosahuje GGP 35%, přičemž ČR zastává 5. nejlepší pozici se 14%. Zajímavé je, že úroveň GGP ve srovnávaných třech zemích nutně ne- koresponduje s úrovní GPG, neboť ten je ve všech třech zemích srovnatelný (21.6% v Německu, 22% v České republice 31 a 18% ve Švýcarsku). 2.4 Alternativní řešení Při hledání alternativ v otázce nerovné výše důchodů žen a mužů lze kráčet dvěma směry, které se vzájemně nevylučují. Logicky se nabízí hledat nástroje v rámci důcho- dové politiky. Jelikož je ovšem výše důchodu spjata s kariérními drahami jednotlivců, je též potřeba podívat se na nástroje státních politik, které ovlivňují kupř. zaměstna- nost nebo výši výdělků žen v produktivním věku (viz Kapitola 3). Jedním z nástrojů důchodové politiky vedoucí ke zvýšení důchodů žen je pozdější odchod do důchodu . Ženy stále odcházejí do důchodu dříve než muži, nicméně hra- nice odchodu do důchodu se prodlužuje, a to rychleji pro ženy než pro muže (aktu- álně projednávané zastropování důchodového věku je 65 let pro muže i ženy). 32 Otázka odchodu do důchodu byla v minulosti kontroverzním tématem, jak z hlediska práv- ního, tak etického. K dané otázce se vyjádřil i Ústavní soud 33 (viz Kapitola 4) ve svém 29 RIA, Op.cit. s. 8, 9. 30 RIA Op.cit. s. 1. 31 European Commission fact sheet. The gender pay gap in the European Union . Dostupné z: http://ec.eu- ropa.eu/justice/gender- equality/files/gender_pay_gap/gpg_eu_factsheet_2015_en.pdf. 32 HOLUB, Martin. Zohlednění dob výchovy dětí v důchodových systémech . VÚPSV: 2008. S. 8. 33 Pl. ÚS 53/04.

311