SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Ústavní soud nalezl 51 a pojmenoval 52 test racionality , jako alternativní metodologii při zásahu do práv vymezených v čl. 41 odst. 1 Listiny. Test racionality vychází z pre- misy, že navzdory širokému prostoru pro uvážení zákonodárce si zákonodárce nesmí počínat svévolně a sociální právo zcela popřít. Na rozdíl od testu proporcionality ovšem nemusí být zákonná úprava v přísném vztahu proporcionality k cíli, který je regulací sledován, tj. nemusí jít o opatření v demokratické společnosti nezbytné, jako je tomu např. u jiných práv, jichž se lze dovolávat přímo z Listiny. 53 Základem testu racionality je vymezení jádra daného sociálního práva (1.) a určení, zda do něj zkoumaná zákonná úprava zasahuje či nikoliv (2.). Při shledání zásahu následuje test proporcionality , kde Ústavní soud zhodnotí, zda je zásah odůvodněn naprostou výjimečností aktuální situace, která by takový zásah ospravedlňovala.54 V případě, že zásah shledán není, následuje třetí a čtvrtý krok testu racionality, ve kterém je posuzováno, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl; tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv (3.) a zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší (4.). 55 Vůči testu racionality lze mezi právními teoretiky nalézt mnohou kritiku. Antoš 56 ve všem článku z roku 2014 provedl zkoumání devíti nálezů Ústavního soudu, ve kterém byl proveden test racionality a dospěl k závěru, že pouze ve dvou nálezech Ústavní soud opravdu prošel všemi kroky testu. Dále zjistil, že ústavní soud nedosta- tečně zdůvodňuje definici esence jednotlivých práv. Jako alternativu Antoš navrhuje užívání testu vyloučení extrémní disproporcionality 57 , který se užívá u přezkumu daní a poplatků. Tento test se nezabývá esencí práva a řeší pouze, zda dané opatření nemá tzv. rdousící efekt. Boučková upozorňuje na nekonzistentnost soudu v míře zdr- ženlivosti, a co více v reálném naplňování proklamovaného. Kupř. u kontroverzního nálezu v otázce nemožnosti snižovat důchodový věk mužů, navzdory tomu, že pečovali o potomky, 58 soud deklaroval, že provede přísný přezkum úvahy zákonodárce včetně testu proporcionality, načež pouze konstatoval, že zvýhodňující přístup je založen na objektivních a rozumných důvodech. 59 Boučková podobně jako Antoš kritizuje fakt, že Ústavní soud aplikuje testy opodstatněnosti a proporcionality nedůsledně a přeska- kuje jednotlivé kroky testu. 60 51 Pl. ÚS 61/04, srov. zejm. body 40-42. 52 Pl. ÚS 1/08, body 103 a 104 v Antoš, str. 5. 53 ANTOŠ, Marek. Judikatura Ústavního soudu k sociálním právům: nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. Jurisprudence . 2014, S. 5. 54 Nález ÚS ze dne 20. května 2008, sp. zn. Pl. ÚS 1/08, bod 104 v ANTOŠ, Marek. Op.cit. S. 5. 55 ANTOŠ, Marek. Op.cit. S. 4. 56 Ibid. 57 Pl. ÚS 7/03 a Pl. ÚS 29/08 v ANTOŠ, Marek. Op.cit. S. 13. 58 Pl. ÚS 53/04. 59 BOUČKOVÁ, Pavla. Op.cit. S. 71. 60 Ibid s. 96.

317