SBORNÍK 66 SVOČ 2016

4.2 Sdílený vyměřovací základ ve světle kontroverzní judikatury Ústavního soudu Přestože ústavně právní judikatura v otázce zásahů do sociálních práv a rovného přístupu k nim je poměrně bohatá 61 , bude návrh sdíleného vyměřovacího základu posuzován primárně ve světle kontroverzního nálezu ústavního soudu ve věci zrušení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který se zdá být limitem všech potenciálních reforem důchodového systému. 4.2.1 Případ pana K. S. MPSV ve zprávě k návrhu píše: „ Dle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu publikovaném pod č. 135/2010 Sb. Nelze relaci zásluhovosti a příjmové solidarity nastavit tak, aby zákonná úprava ve snaze zajistit přiměřené hmotné zabezpečení všem účastníkům důchodového pojiš- tění nezajistila části pojištěnců přiměřené hmotné zabezpečení reflektující v seznatel- né míře princip zásluhovosti, které naplňuje stimulační funkci sociální politiky. Solidarita má dle názoru Ústavního soudu své hranice – nemůže mít natolik vychýlenou podobu , aby ji ti, které postihuje, pociťovali jako nepřiměřenou , ne- proporcionální , nebo dokonce nespravedlivou a odňali ji svůj tichý souhlas …“ 62 V odkazovaném nálezu napadl bývalý soudce K. S. u Krajského soudu v Ostravě výši svého důchodu, kterou shledával za příliš nízkou (19% jeho původního pří- jmu), a to přesto, že jeho důchod byl vyměřen v souladu s tehdy platnou legislativou. Navrhovatel K. S. měl za to, že jeho 19% důchod zakládá nerovnost, neboť průměrný poměr důchodu k původnímu příjmu je 44% a daný § 15, který stanovoval redukční hranice, je protiústavní pro rozpor s čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Krajský soud v Ostravě došel ke stejnému závěru jako žalobce K. S. a věc předložil Ústavnímu soudu. Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 8/07 z 23. března 2010 zrušil § 15 ke dni 30. září 2011. Zmiňovaný nález je považován za kontroverzní, neboť porušil všeobecně uznáva- ný princip zdrženlivosti a vědomého sebeomezení ( judicial self-restraint ), na což mj. upozornil ve svém disentu soudce Musil. Ústavní soud by dle něj měl rezignovat na provozování politiky a nezasahovat do ústavou vytvořeného a ohraničeného prosto- ru svobodné politické volby, který Ústava garantovala pro ostatní ústavní orgány. K vědomému sebeomezení v oblasti sociálních práv Ústavní soud 63 ve věci regulačních poplatků napsal, že je věcí politických stran předkládat nejvhodnější způsoby realizace sociálních práv podle čtvrté hlavy Listiny a stejně tak posouzení otázky vhodnosti,

61 Pl. ÚS 42/04, Pl. ÚS 42/03, Pl. ÚS 37/04, Pl. ÚS 15/02, Pl. ÚS 47/95, Pl. ÚS 9/95, Pl. ÚS 31/94, Pl. ÚS 36/93, převzato z BOUČKOVÁ, Pavla. Op.cit. S. 94. 62 RIA Op.cit. S. 9. 63 Pl. ÚS 1/08, bod 90.

318