SBORNÍK 66 SVOČ 2016

… sociálních, v nichž je stát začasto povinován k aktivním zásahům, jež mají odstranit křiklavé aspekty nerovnosti mezi různými skupinami složitě sociálně, kulturně, profesně či jinak rozvrstvené společnosti, disponuje zákonodárce logicky mnohem větším prostorem k uplatnění své představy o přípustných mezích faktické nerovnosti uvnitř ní, “ a tento široký prostor pro uvážení je nutno respektovat. Z výše předestřeného je zřejmé, že ústavní konformitu návrhu nelze hodnotit pouze ve světle K. S. Judikatura v oblasti sociálních práv a rovného přístupu k nim projevuje značnou nekonzistenci a je vystavována intenzivní kritice. Proto se jeví neopodstat- něným, odmítat předložení návrhu zákona pro potenciální ústavní nekonformitu, na základě posouzení návrhu ve světle jediného judikátu. Po zhodnocení sdíleného vy- měřovacího základu v komplexnějším, byť stále kusém vzorku judikatury Ústavního soudu v oblasti sociálních práv je zřejmé, že ústavní soud by se sdíleným vyměřovacím základem buď nezabýval, nebo by mohl být shledán ústavně konformní pro jeho gen- derově-neutrální formulaci. 5. Závěr Tato práce měla dva dílčí cíle. V první řadě posouzení genderových dopadů návrhu sdíleného vyměřovacího základu. Ze statistických dat jasně vyplývá, že ženy v České republice čerpají nižší starobní důchody než muži, proto má daný návrh předpoklá- daný pozitivní ekonomický dopad právě na ženy. V Kapitole 3 bylo však ukázáno, že dílčí ekonomické benefity ve prospěch žen, nemusejí nutně znamenat krok kupředu ke zrovnoprávnění mužů a žen ve společnosti a na trhu práce. Návrh sdíleného vymě- řovacího základu se zaměřuje pouze na řešení následků diskriminace na pracovním trhu, přičemž její příčiny nechává nedotčené. Na druhou stranu porušuje dichotomii tržní a netržní formy práce a finančně odměňuje i netržní formy práce pomocí trans- ferů od manžela pracujícího tržní formou práce. Výše shrnutá polemika se pohybuje na úrovni debaty de lege ferenda, neboť návrh sdíleného vyměřovacího základu nikdy nebyl předložen jako návrh zákona. Primárním důvodem, alespoň dle Zprávy MPSV, bylo riziko ústavní nekonformity návrhu ve světle nálezu K. S. V Kapitole 4 byl návrh sdíleného vyměřovacího základu podroben komparaci s daným nálezem, a protože jeví zásadní rozdíly, byl srovnán i s další judi- katurou Ústavního soudu. Přestože v otázce sociálních práv, jejíž judikatura je značně nekonzistentní, nelze předjímat výsledek soudního rozhodování, je pravděpodobné, že by ji Ústavní soud shledal ústavně konformní, buď pro absenci rozdílného přístupu na základě chráněného kritéria (ve světle případu K.S.) nebo pro soulad s principem proporcionality. Druhý cíl, posouzení ústavní konformity, byl tedy naplněn a přispěl oslabení argumentace MPSV k nepředložení daného návrhu.

322