SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Zapojení samotných internovaných do vedení táborů bylo realizováno skrze volby do „ místní rady “ již v květnu a červnu 1942. Tato rada však byla limitována vede- ním tábora, které bylo nejvyšším orgánem tábora. K dalšímu rozšiřování autonomie internovaných docházelo v souvislosti s politikou WRA „Liberálního demokratického vedení“. Lze říci, že různá úroveň autonomie internovaných se dále mění v různých časových etapách v průběhu války. 59 Ve zkratce můžeme život v táboře označit za velmi vzdálený ideálnímu stavu. Nevyhovující podmínky samotného zařízení tábora, nepohodlí a špatné zacházení ved- lo u internovaných k pocitu ponížení a zrady od země, jejímiž občany se cítili. Navíc si uvědomovali zjevnou nenávist a opovržení od některých příslušníků bezpečnostních složek, kteréžto vrcholily v různých incidentech, přičemž nejzávažnější z nich končily tragicky a rozhodně nepřispívaly ke vzájemné důvěře. 3.3 Incident v Lordsburg Doba internace s sebou přinesla mnohé tragédie a zanechala trvalý stín na vládě Spojených států. Jednou z nejtragičtějších a doposud plně nevyjasněných epizod jsou tzv. „Lordsburgská zabití“ pojmenovaná po detenčním táboře spravovaném přímo ar- mádou umístěném v Lordsburg, ve státě Nové Mexiko. Dne 27. července 1942 dorazila do tábora Lordsburg nová várka internovaných, převezených z tábora Fort Lincoln v Severní Dakotě. Od transportované skupiny se při nočním příjezdu odpojují dva Issei – Toshio Kobata a Hirota Isomura, které doprovází vojín Clarence A. Burleson. Oba muži se oddělují od skupiny kvůli svému zdravot- nímu stavu, Kobata má plicní potíže způsobené tuberkulózou, Isomura má sníženou pohyblivost vlivem dřívějšího poranění páteře a ani jeden z nich není schopen udržo- vat tempo hlavní skupiny. 60 Náhle se táborem rozezní dva po sobě následující výstřely z brokovnice a přiběhnuvší svědci spatří oba Issei postřelené v těsné blízkosti plotu vedoucího z tábora. Isomura umírá na místě, Kobata na ošetřovně během noci. 61 Druhý den ráno už většina vojáků v táboře ví o nočním incidentu a Burleson je osla- vován jako hrdina, který zabránil útěku potenciálně nebezpečných nepřátel Ameriky. 62 U internovaných je situace odlišná, o noční události nic nevědí, a na dotaz, kde jsou oba Issei, nedostávají žádnou odpověď. O osudu Kobaty a Isomury se dozvídají až tehdy, kdy je několika internovaným nakázáno, aby vykopali dva hroby s lakonickým sdělením: 59 HAYASHI, B. M. op. cit. , str. 96-98 60 KASHIMA, T. Judgement without trial: Japanese American imprisonment during World War II. Seattle: University of Washington Press, c2003, str. 186 61 AUTOR NEZNÁMÝ. Lordsburg Revisited: A Closer Look at the Lordsburg Court-martial [online]. c2005, [cit. 2016-21-03]. Dostupné z: http://www.manymountains.org/lordsburg/ 62 Nelze opomíjet, že celý incident se odehrál v táboře spravovaném armádou nikoliv WRA, Kobata a Isomura tudíž byli vyhodnoceni na základě jejich doposavadního života jako zvýšené bezpečnostní riziko ( Kobata byl velmi aktivním členem „Nihonjinkai“ (japonský spolek sdružující Japonce žijící mimo Japonsko), o důvodu, proč byl takto vyhodnocen i Isomura není nic známého.) Viz: KASHIMA, T. op.cit. str. 186

538