SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Všechny tyto okolnosti naznačují, že vše se mohlo stát jinak, než jak naznačují závě- ry oficiálního vyšetřování. Mezi internovanými byl například poměrně rozšířen názor, že smrt obou mužů nařídil sám plukovník Lundy, ve snaze zlomit odpor odbojných internovaných a demonstrovat svoji moc, pro potvrzení těchto zvěstí však neexistuje žádný důkaz a vzhledem k okolnostem se to ani nejeví, jako příliš pravděpodobné. 69 Nejpravděpodobnějším vysvětlením tak patrně je, že nemocní a špatně pohybliví Isomura a Kobata odmítli dále pochodovat směrem k ubikacím a nezkušený Burleson si toto jednání vyložil jako vzpouru ze strany obou Issei a v panice proti nim použil svou zbraň. 4. Procesy před Nejvyšším soudem USA 4.1 Obecný úvod Ne všichni Američané japonského původu podporovali submisivní politiku hraničí- cí se servilitou prezentovanou JACL podřídit se ve všem vydávané legislativě ve snaze prokázat svou úplnou loajalitu k USA. Někteří jedinci se rozhodli některá omezují- cí nařízení porušit, a následně vyvolat debatu o jejich ústavnosti před soudem. Tyto události posloužily k tomu, že to, jak se zacházelo s americkými občany japonského původu, bylo neustále připomínáno veřejnosti a zůstalo dobře zdokumentováno pro další generace a dále i pro to, že docházelo k oslabení pozice armády, jako praktic- ky jediného dohlížitele nad záležitostmi spojenými s internací a jiným omezováním. Nejvýznamnější případy, kterým se budou následující kapitoly podrobněji věnovat, jsou případy, kdy na lavici obžalovaných usedli Minoru Yasui a Gordon Hirabayashi, jejichž kauzy byly souzeny společně a které byly jakousi předehrou 70 pro případ, který je dodnes vnímán jako černá skvrna na pověsti nejvyššího soudu, totiž kauzy Korematsu proti Spojeným státům. Poslední z významných kauz, která reagovala na zacházení s osobami japonského původu je případ Ex parte Endo, který se dá vnímat, jako jakýsi epilog k období internace. Za zmínku stojí i postoj Nejvyššího soudu, který i v případech, kde potvrdil ústav- nost vybraných omezujících nařízení, vyslovil znepokojení s nastalým společenským vývojem a vydáváním legislativy tohoto typu. Na druhé straně nelze ani pominout, že Nejvyšší soud opakovaně vyložil 5. a 14. dodatek Ústavy velice „pružně“ ve snaze ospravedlnit Rooseveltovu a DeWittovu rasově motivovanou politiku. Tento výkla- dový pragmatismus dodnes dotváří poměrně kontroverzní období Nejvyššího soudu, nelze zapomínat, že v této době docházelo též k jiným rozporuplným rozhodnutím týkající se občanských svobod a práv ve vztahu k rase občana. 71 69 AUTOR NEZNÁMÝ. Lordsburg Revisited: A Closer Look at the Lordsburg Court-martial . Op. cit. 70 Případy Hirabayashi a Yasui se přímo netýkali internace, ale jiného omezujícího opatření, které zakázalo všem osobám japonského původu opouštět v noci své příbytky. 71 Obzvláště podpora doktríny „Separate but equal“, která byla překonána až v roce 1954 nálezem ve věci Brown vs. Board of Eduacation.

540