SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Jiný účel než čistě daňově optimalizační je podle mého názoru třeba, bez nároku na úplnost, vyvozovat zejména z formy fondu (otevřená či uzavřená), míry způsobilosti cenných papírů vydaných fondem být spravedlivě, řádné a účinně obchodovány, z his- torie změn investorské struktury a transakcí s cennými papíry fondu před přijetím fon- du k obchodování na regulovaném trhu, doporučeného investičního horizontu, doby existence konkrétního fondu od založení a taktéž šíře okruhu investorů daného fondu, a to s přihlédnutím ke vzájemným vazbám mezi výše uvedenými kritérii. V případě, že jsou cenné papíry investičního fondu na regulovaném trhu skutečně obchodovány, se prostor pro dovození čistě daňově optimalizačního účelu vstupu fondu na regulovaný trh podle mého názoru výrazně zužuje, je však třeba posoudit, zdali nejde o obchodo- vání ve zjevně formálním objemu či frekvenci, a to především optikou historie trans- akcí s cennými papíry, představujícími účast na fondu. Má-li existující investiční fond obecně a nemovitostní fond kvalifikovaných investo- rů zvláště minimalizovat riziko posouzení vstupu na regulovaný trh za nabytí účinnosti nové daňověprávní úpravy jako čistě účelového jednání s cílem dosažení daňové výho- dy, je podle mého názoru především třeba, spolu s tvrzením skutečností osvědčujících záměr cenné papíry fondu na regulovaném trhu skutečně obchodovat, zajistit uskuteč- nění transakcí s cennými papíry fondu, přijatými k obchodování na kapitálovém trhu, alespoň v minimálním rozsahu a frekvenci, a to též s přihlédnutím k doporučenému investičnímu horizontu. U nově založených fondů je pak podle mého názoru vhodné navíc zvolit otevřenou organizační formu. Výše analyzovaná problematika nutí k zamyšlení nad kvalitou dotčeného ustanovení ZDP. V oblasti veřejného práva, jehož je daňové právo součástí, nelze podle mého názoru z právně teoretického hlediska, především s ohledem na princip právní jistoty, po daňových subjektech oprávněně požadovat, aby při interpretaci zákonného ustano- vení, které je nadto gramaticky zcela jednoznačné, pod hrozbou sankce upřednostnily před jazykovým výkladem na jiném místě vyjádřený úmysl zákonodárce a tím zhojily případné pochybení zákonodárce při formulaci dotčeného ustanovení. V zájmu zvýše- ní právní jistoty investičních fondů jako daňových subjektů je de lege ferenda vhodné uvažovat o modifikaci ustanovení, upravujícího podmínky pro získání statutu základ- ního investičního fondu tak, aby lépe odpovídalo záměru zákonodárce a zároveň bylo pro daňové subjekty, a to zejména fondy kvalifikovaných investorů, jednoznačné a sro- zumitelné. Problematika vymezení institutu základního investičního fondu je tak dal- ším střípkem do mozaiky předvídatelnosti a jednoznačnosti, resp. nepředvídatelnosti a nejednoznačnosti tuzemských daňových zákonů, která je jak zástupci akademické sféry, tak daňovou a právní praxí nezřídka připomínána.

567