SLP 02 (2013)

Zaměstnavatel není dle ust. § 74 odst. 2 ZP povinen zaměstnanci rozvrhovat pra- covní dobu, není ji ani povinen evidovat [ust. § 77 odst. 2 písm. b) ZP]. Tato úprava umožňuje zaměstnavateli nejen přidělovat zaměstnanci práci podle své okamžité po- třeby, ale též zřejmě v rozporu s pravidly implementujícími unijní směrnici o někte- rých aspektech rozvržení pracovní doby. 516 Evergreenem je obcházení kvantitativního limitu práce konané v pracovněprávních vztazích založených dohodami o práci konané mimo pracovní poměr. Na základě dohod jsou v praxi konány též práce svým roz- sahem vyhrazené pracovnímu poměru. Při absenci evidence pracovní doby a mlčení zaměstnance mohou kontrolní orgány (a to též pro účely jiných druhů odpovědnosti zaměstnance) jen velmi obtížně zjistit skutečný rozsah odvedené práce. S nerozvrhováním pracovní doby souvisí neexistence práva zaměstnance na řádnou dovolenou a na omluvené pracovní volno a náhradu mzdy či platu za dobu trvání pře- kážek v práci. Obě práva lze založit smluvně, u pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti však nejvýše v rozsahu stejném, jako je tomu v pracov- ním poměru. Nesjednáním nároku na dovolenou či překážky v práci ušetří zaměst- navatel náhradu mzdy či platu, které by jinak náležely spolu s čerpanou dovolenou (omluveným pracovním volnem) nebo za dobu existence překážky v práci. 517 Pro obě dohody, resp. pracovněprávní vztahy jimi založené, je příznačná níz- ká ochrana zaměstnance před skončením základního závazkového vztahu. U doho- dy o pracovní činnosti je upraveno právo smluvních stran skončit dohodu výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. 518 Jakýkoliv výpovědní důvod však neznamená úplnou akceptaci americké doktríny „termination at-will“ , tímto důvodem totiž nemůže být diskriminační či amorální důvod. Dohoda o provedení práce postrádá v platné úpravě bližší úpravu svého skončení, smluvní strany obvykle způsob skončení pracovněprávního vztahu založeného touto dohodou výslovně ujednají, jinak z povahy věci skončí pracovněprávní vztah provedením práce. Podpůrná aplikace úpravy u dohody o pracovní činnosti je diskutabilní. 519 Snad nejvýznamnějším důvodem k zasmluvnění výkonu určité práce (pokynutí služby) ve formě dohody o provedení práce je pro fyzické osoby, které nestíhá povin- nost získat povolení k výkonu závislé práce na území České republiky, a dále též vždy pro zaměstnavatele, vynětí výdělečné činnosti konané na základě dohody o provedení práce z působnosti důchodového, nemocenského i veřejného zdravotního pojištění. Obě smluvní strany (zejména však právě zaměstnavatel) tak ušetří na jinak povin- ných odvodech, byť pro zaměstnance může mít vyloučení z osobního rozsahu pojist- 516 Více Stránský, J.: Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – flexibilita za každou cenu? in Acta Universitatis Brunensis Iuridica, č. 382, str. 79 a násl. 517 Srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2163/2004. 518 Tak rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Cz 15/72. 519 Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Cz 8/70 (R 88/1970) a též rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 4 Co 292/69.

106