SLP 02 (2013)

b) práce potřebná k zajištění každodenního provozu věznice, 577 c) pracovní terapie vedená zaměstnanci Vězeňské služby s potřebným odborným vzděláním. 578 Nutno poznamenat, že za zařazení do práce se považuje též zařazení vězněné osoby do denní formy studia. Věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci svého pro- vozu, vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti anebo smluvně u jiných subjektů. Smlouva mezi věznicí a jiným subjektem, na jejímž základě se uskutečňuje zařazení odsouzených do práce, musí stanovit podrobnější podmínky, za nichž budou odsou- zení pracovat, případně i postup při zaškolení odsouzených k výkonu určených prací a způsob zvyšování jejich pracovní kvalifikace. Při vytváření podmínek k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování protipožárních a hygienických předpisů má jiný subjekt stejné povinnosti, jaké by měl podle zvláštních právních předpisů vůči svým zaměstnancům v pracovním poměru. Za práci odsouzených pak poskytuje tento subjekt věznici dohodnuté plnění. Odsouzený je chráněn před zneužíváním pracovní síly, k zaměstnání odsouzeného u tzv. nikoliv veřejného subjektu 579 je totiž možné pouze na základě předchozího sou- hlasu odsouzeného. Souhlas lze odvolat. Účinky odvolání souhlasu nastávají uplynu- tím posledního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž odsouzený souhlas odvolal. Odvolání souhlasu odsouzeným se nepovažuje za odmítnutí práce. I z tohoto odůvodu nejsou ve smlouvě o zařazení k výkonu práce sjednávané mezi podnikatelem a věznicí odsouzení „přidělováni“ konkrétně, jmenovitě. Vlastní výkon práce se realizuje na základě sjednané pracovní smlouvy (zakládající pracovní poměr na dobu určitou) nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovní podmínky, pracovní doba a podmínky pro uložení přesčasové práce u odsouzených se řídí s odlišnostmi zmíněnými výše pracovněprávními předpisy vzta- hujícími se na zaměstnance v pracovním poměru, tedy především ZP. Ředitel věznice může nařídit odsouzeným práci přesčas v rozsahu a za podmínek stanovených ZP. Výkon práce ze strany osoby odsouzené ji zakládá účast v pojistných systémech za stej- ných podmínek jako u zaměstnance, byť i zde se vyskytují vážné výkladové problémy. 580 577 Obvykle jedna třetina pracovně zařaditelných odsouzených. Některé práce jsou vykonávány bez nároku na odměnu, což je ale v souladu s judikaturou ESLP svro. Kmec, J.; Kosař, D.; Kratochvíl, J.; Bobek, M.: Evropská úmluva o lidských právech. Komentář, 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2012, str. 457. 578 Srov. ust. § 36 odst. 3 vyhlášky č. 345/1999 Sb. kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění. 579 Souhlasu není třeba, pokud tímto jiným subjektem je Česká republika, kraj, obec, dobrovolný svazk obcí nebo subjekt, který těmito subjekty byl zřízen či založen a v němž mají většinovou majetkovou účast, vět- šinový podíl na hlasovacích právech anebo vykonávají rozhodující vliv na jeho řízení či provozování. 580 Je např. otázkou, zda je Vězeňská správa ČR povinna odsouzeným vyplácet náhradu pracovní odměny za dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

117