SLP 02 (2013)

Závěrem lze konstatovat, že legitimní společenské potřebě na dosažení, co možná nejvyšší zaměstnanosti osob odsouzených brání ust. § 25 odst. 2 písm. b) zákona o za- městnanosti, dle kterého se uchazečem o zaměstnání nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě. Po roce 1989 nepožívají nápravná zařízení žádné výhody na trhu práce, dle této úpravy jsou v boji o pracovní místa navíc vedle tradičních ne- výhod (nekvalifikovaní zaměstnanci a povinnost zaměstnavatele hradit náklady na do- pravu na pracoviště) zbaveni podpory ze strany specializovaného orgánu státní správy.

118