SLP 02 (2013)

jimkou druhu služebního poměru. Rozhodnutí o povolání navíc povinně obsahuje též zkušební dobu, ta se ovšem u příslušníků obvykle stanové jednává též. Dle účinného ust. § 32 služebního zákona obsahuje rozhodnutí o jmenování do služebního poměru povinně kromě identifikačních údajů (jméno, příjmení a akademický titul, datum na- rození, místo narození, rodné číslo a evidenční číslo státního zaměstnance), služební označení státního zaměstnance, druh služby, obor služby, služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude službu vykonávat, služební místo, platové zařazení a délku kratší doby výkonu služby, jestliže byla povolena. Ke vzniku služebního poměru nemůže samozřejmě dojít proti vůli zaměstnance. Každý, kdo se chce stát příslušníkem, musí o přijetí do služebního poměru požádat. 666 Stěžejním znakem služebního poměru je existence vojenské přísahy a služebního slibu u příslušníků a státních zaměstnanců dle služebního zákona. Vojenská přísaha, resp. služební slib má ve vztahu ke služebnímu poměru konstitutivní důsledky a též zdůraz- ňuje vážnost vztahu příslušníka, vojáka i státního zaměstnance ke státu, proto nesmí nástup do služby předcházet složení služebního slibu, 667 resp. vojenské přísahy. Služební poměr vzniká dnem, který je stanoven v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru. Zpravidla se určí na první den v kalendářním měsíci, a to i tehdy, připadne- -li na první den v měsíci jiný než obvyklý den služby. Proto se v rozhodnutí o přijetí stanoví také den skutečného nástupu k výkonu služby, který může být odlišný ode dne vzniku služebního poměru. U vojáků vzniká služební poměr dnem, který je v rozhod- nutí o povolání stanoven jako den nástupu služby. U státních zaměstnanců dle služeb- ního zákona vzniká služební poměr dnem, ve kterém je složen služební slib. Ͱ. Rozsáhlejší povinnosti a omezená práva Z celé řady povinností a práv, která upravují zákon o příslušnících, zákon o vojácích z povolání a služební zákon jsme pro přehlednost zvolili instituty přímo či nepřímo sou- visející jednak s řádným plněním služby, jednak s flexibilitou při plnění služebních úkolů. Na rozdíl od vývoje v pracovním poměru, kde došlo k opuštění koncepce discipli- nární odpovědnosti zaměstnance, ve služebním poměru z pochopitelných důvodů je stále zachována povinnost zaměstnance dodržovat služební kázeň (ust. § 46 zákona o příslušnících a § 70 služebního zákona), resp. kázeňská pravomoc (ust. § 50 a násl. zákona o vojácích). Služební kázeň zákon o příslušnících vymezuje jako nestranné, řádné a svědomité plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů a rozkazů. Tím, že občan vstoupil do služebního poměru, vzniká mu povinnost plnit povinnosti a rozkazy uložené mu nadřízenými služebními funkci- onáři. Rozkaz nesmí příslušník splnit jen ve chvíli, kdyby jeho splněním došlo ke spá- příplatek za vedení, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek a ve výjimečných případech též o osobní příplatek. 666 Tomek, P. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem, Anag 2007, str. 51. 667 Kottnauer, A. a kol. Služební zákon. Ostrava : Sagit 2002, str. 97.

137